Fedberg v Austrálii zničil Tsongu. Elixír mládí zatím funguje báječně
Nový kouč, nová raketa a staré výsledky. Tak si sezonu 2014 představoval Roger Federer, tvrdohlavý a konzervativní chlapík, když se konečně odhodlal ke změnám. Na Australian Open za to zatím sklízí úrodu, do čtvrtfinále proletěl bez ztráty setu. Francouze Jo-Wilfrieda Tsongu zlikvidoval ve 4. kole překvapivě snadno 6:3, 7:5, 6:4.
Je odepsaný, s Djokovičem a Nadalem již nemůže soupeřit. 17 grandslamů a dost, žádný jiný už nevyhraje. Kdyby Roger Federer naslouchal všem hlasům, které ho již pohřbily zaživa, mohl by rovnou skončit. On však zareagoval jinak: vrací se do mladých let…
Přesně tak si lze vysvětlovat jeho dva radikální kroky, které před sezonou udělal. Když jako malý seděl u televize, mačkal pěsti Stefanu Edbergovi, svému dětskému idolu, jenž byl prý jedním z důvodů, proč začal s tenisem. Dnes ho má po svém boku coby inspiraci a cítí se prý znovu jako teenager. Také raketa s větší hlavou ho má omladit. Jistě, ve 32 letech už ztratil na kurtu půl kroku, větší pracovní nástroj mu však má tenhle handicap vynahradit.
Nový rok, nový Federer, tedy lépe řečeno Fedberg, jak se teď hvězdnému týmu přezdívá. Ti dva se dali dohromady loni na podzim při galavečeru bývalých světových jedniček v New Yorku. Všichni již odešli, oni si ale nepřestali vyprávět o tenise. „Oba jsme byli uvolnění a nadšení, že se vidíme. Najednou mě napadlo: co kdybychom přidali do týmu nějakou inspirativní osobnost? Tohle kritérium Stefan přesně splňuje,“ popisoval Federer, že i superhrdinové potřebují své idoly.
Z taktického hlediska se věří, že má Edberg pomoci Švýcarovi ve dvou oblastech, v nichž vynikal. Na returnu a především při hře na síti. „Pozor Stefane, je těžké naučit starého psa novým kouskům,“ varoval však Edberga jeho bývalý trenér Tony Pickard. Švéd to dobře ví, nabídka pracovat s nejlepším z nejlepších byla však moc lákává. „Nikomu jinému než Rogerovi bych nekývnul,“ říká sedmačtyřicetiletý elegán, jenž se od hracích dob skoro nezměnil.
Je otázkou, nakolik se mu povede pohnout s Federerovou hrou, coby inspirace a svěží vítr však funguje. Vždyť i Švýcar porušil při prvním kole osobní pravidlo nikdy se nedívat do svého boxu. „Po prvním setu jsem si uvědomil, že jsem se na něj ani jednou nepodíval. Musím zkontrolovat, jestli tam vůbec sedí. A seděl tam ve slunečních brýlích,“ usmál se Federer, jakoby stále nemohl věřit, že má šanci trávit čas se svým hrdinou.
Mnozí mu během posledních let vyčítali, že je příliš hrdý a tvrdohlavý a nedělá změny. Dokonce i jeho rodiče přiznávají, že Rogerovi prostě trvá, než se rozhoupe k rozhodnutím. Poslední sezona, jeho nejhorší za deset let, ho ale přiměla hledat nové cesty.
Další z nich je větší raketa. Experimentoval s ní již loni v létě, měl však příliš málo času na přípravu a raději ji již před US Open odhodil. Po sezoně se však rámu s větší hlavou vrátil.
Léta kraloval tenisu s abnormálně malou raketou, jejíž hlava má 90 inchů čtverečních, o osm méně než s jakými nástroji se ohánějí Nadal či Djokovič. Po sezoně však přivolal techniky z Wilsonu, trénoval, nechal je den ode dne upravovat rám, až našel pro sebe správný prototyp.
Další dobrý krok, sklízí teď chválu. S menší hlavou musel být jeho timing úderů naprosto precizní. Jak však ztrácejí jeho nohy na rychlosti, bylo toho čím dál složitější dosáhnout. Nyní má větší prostor pro chybu. I když teď také jeho údery nemusí být tak ostré jako s menší raketou, pozitiva v téhle fázi kariéry převažují. Větší jistota a kontrola míče, to je to, co opět našel.
Jakoby se skutečně vrátil zpět. Elixír mládí zatím funguje.
