ONLINE 16:00 | Je o osm let mladší, než bratr Novak. Na žebříčku ATP mu zatím patří až 1676. místo, současná světová dvojka o něm ale prohlásila, že je z celého rodinného klanu nejtalentovanější. A že jednou vyhraje grandslam. Naučte se to jméno. Djordje Djokovič. Vrchní fanoušek slavného sourozence.
Kdekoliv se v turnajovém pavouku objeví jeho jméno, lidi zbystří. Djokovič! No jo, ale Djordje. Nikoliv Novak. 18letý mládenec se s tím už naučil žít. Sní o tom, že jednou si ho s bráchou plést nebudou. Než se mu to povede, se vší pokorou bude stát za svým slavnějším sourozencem. Třeba při nadcházejícím finále Davis Cupu proti Česku. „Jasně, že u toho nemůžu chybět! Při Davis Cupu jsem hodně vášnivý fanoušek. Rozhodně budu hodně slyšet,“ prozrazuje pro Sport Magazín Djordje Djokovič, který v minulosti trénoval i v Česku.
Kdo vyhraje finále - Srbsko, nebo Česko?
„Tohle je těžké dopředu posuzovat. Je to finále Davis Cupu, stát se může úplně všechno. Jisté je, že máte skvělý tým, který udělá pro úspěch všechno. Očekávám hodně náročný a těsný souboj.“
Češi spoléhají hlavně na Berdycha. Může se v něčem srovnávat s vaším bratrem?
„Podle mého je Berdych úžasný hráč. Konkrétně údery od základní čáry má fakt vynikající. Co já vím, tak Tomášovy zápasy proti Novakovi byly vždycky napínavé.“
Co pro Novaka vůbec znamená Davis Cup?
„Strašně moc! Tenis je individuální sport, člověk si na kurtu občas připadá až osaměle. Takže když jdete do hry a najednou reprezentujete svou zemi a cítíte tu ohromnou podporu jak od fanoušků, tak spoluhráčů, zažíváte něco neobyčejného. Nedejbože pokud Davis Cup vyhrajete… Co jsem si u Novaka všimnul, musel to být naprosto nepopsatelný pocit.“
O co byste se vsadil, že se s bratrem jednou v daviscupovém týmu potkáte?
„Moc doufám, že se mi to jednou povede. Dělám na tom opravdu tvrdě, věřte mi.“
To je váš největší sen?
„Obrovská pecka by pro naše rodiče bylo i to, kdybychom se někdy s Novakem potkali v pavouku jednoho z grandslamů. To by bylo fakt něco! Vlastně by bylo jedno, jestli bych v tom zápase vyhrál nebo prohrál, už jenom nastoupit proti sobě v tak důležitém duelu by mě naplnilo radostí. O tom hodně sním. Zatím jenom sním, pokaždé se z toho snu zase probudím. Zatím.“
Jaké to je být bratrem Novaka Djokoviče?
„Není to vždycky snadné, má to své světlé i horší stránky. Je to svým způsobem privilegium, sem tam vám to otevírá dveře. Kamkoliv přijdu, každý je ke mně milý. Samozřejmě to s sebou ale nese spoustu tlaku navíc, každý tenista se proti mně chce vytáhnout.“
Nežárlil jste na něj někdy?
„Kdepak. Nikdy. Jsem na Noleho strašně moc hrdý. Po každé jeho výhře mám na těle husí kůži. Když jsem na kurtu, pokouším se vybavit si všechno, co musel udělat, aby se dostal tak daleko. Všechnu tu dřinu a trénink. Novak je můj oblíbený hráč, a zdaleka nejen proto, že jde o mého bráchu. Obdivuju na něm, jak na hřišti dokáže zůstat pozitivní.“
Radí vám občas?
„Ano. Třeba jak se mám chovat, jak jednat s médii, co dělat, aby člověk neztratil kamarády - přeci jenom fůru času strávím cestováním po světě, takže se s nimi zas tak nevidím. Hodně mi toho řekl i o koncentraci. O tom, abych si nepřipouštěl důležitost zápasů. Povídal: Buď chytrý, silný a nikdy se nevzdávej. Užívej si tenis a dostaň ze sebe, co jde. Obdivuju na něm jeho mentální odolnost. Zápas se nemusí dobře odvíjet, on je ale schopný ho obrátit ve svůj prospěch. Tohle bych taky někdy rád uměl. Nemůžu být jeho kopií, ale je šikovné se něco přiučit.“
Zatím jste od ideálu daleko?
„Vnitřně cítím, že mám na to postavit se hráčům z první dvoustovky. Zatím mi ale chybí sebevědomí. Pro mě to nebyla snadná sezona, moc jsem toho nevyhrál. Beru to jako dobrou přípravu pro roky, co přijdou.“
Novak po triumfu na Australian Open 2008 řekl, že talentu máte víc než on.
„To on říká často, že jsem největší talent. Jenže talent sám o sobě znamená tak dvě procenta. Díky němu můžete své schopnosti nanejvýš rozvíjet o něco rychleji. Dost na sobě dřu a doufám, že se mi to jednou vrátí.“
Že se jednou stanete světovou jedničkou jako Novak?
„Kdo by jí nechtěl být? Já budu ale rád i za to, pokud dosáhnu jen polovinu toho, co zvládnul on.“
Jste si blízcí?
„Určitě. Přestože jako dítě si ho moc nepamatuju, vzhledem k věkovému rozdílu jsem byl během Novakova dětství opravdu hodně, hodně malý.“ (smích)
Co si tedy z dětství pamatujete?
„Třeba jak jsme si hráli. Táta pokaždé říkal: Mazejte ven, to chcete trčet v domě jak nějaký dědeček? V zimě jsme stavěli hrady ze sněhu, různé tunely. V létě jsme jezdili na kole, sbírali houby.“
Jak často se teď s Novakem vidíte?
„Bohužel kvůli nabitému kalendáři už jen párkrát do roka. I tak jsme si blízcí, pořád si píšeme. Máme stejné zájmy, třeba zálibu ve psech.“
Djokovič kostí soupeře, ale Češi si ve finále Davis Cupu věří
Video se připravuje ...
Jste i stejní vtipálkové?
„Je pravda, že Novak je srandista odjakživa. Imitoval kdekoho už jako malý. Svět ho zná mnohem líp, takže ho každý fanoušek bude určitě považovat za daleko většího vtipálka. Každý z naší rodiny by ale řekl, že v tomhle jsme nastejno. Snad o tom budu moct brzy přesvědčit i fanoušky.“
Není to tak dávno, co jste několik měsíců trénoval v Praze. Jak na to vzpomínáte?
„Mám na Česko spoustu hezkých vzpomínek. Trénoval jsem v Praze na Spartě, kde jsem našel skvělé zázemí a nové kamarády. Užil jsem si to samozřejmě i kvůli Praze, která je na seznamu mých oblíbených měst hodně nahoře. Mám rád staré budovy, četl jsem si o historii pražských mostů. Vlastně mi to tam přišlo povědomé. Cítil jsem se u vás jako doma v Bělehradě.“
