PŘÍMO Z ANGLIE| Nejstylověji, jak to jen šlo, zlomila Karolína Plíšková své wimbledonské prokletí. Na centrálním dvorci, proti soupeřce s obrovským renomé. Victorii Azarenkové, bývalé světové jedničce a grandslamové šampionce, nepovolila jediný brejkbol a dominovala za pouhých 72 minut 6:3, 6:3. Poprvé v kariéře postoupila v All England Clubu do 3. kola a věří, že když se zbavila okovů, může dokázat ještě mnohem víc. Jen pro připomenutí – když v roce 2016 Plíšková konečně prolomila bránu grandslamového třetího kola, bylo z toho na US Open finále. Loni poprvé prorazila v Paříži a zastavila se až v semifinále…
Na škále od jedné do deseti, kolik byste si za svůj výkon proti Azarenkové udělila bodů?
„Nebyl to naprosto skvělý zápas, ale blížil se tomu. Takže řekněme sedmičku nebo osmičku.“
Kde byly rezervy?
„Můžu podávat daleko líp, s lepším procentem, trefit víc es (v zápase dala 2 esa). Stejně to byl ale jeden z mých nejlepších zápasů na trávě proti opravdu těžké protivnici.“
Na šestý pokus jste prolomila bránu 3. kola. Kde byl rozdíl?
„Čelila jsem hodně dobré soupeřce, tudíž tlak nebyl vysloveně jen na mě. Proto jsem dnes hrála uvolněněji. Vždycky jsem věřila, že tady můžu něco uhrát, nevím jestli třetí nebo čtvrté kolo, ale vždycky tady budu mít šanci.“
Jak jste se srovnala s prostředím centrkurtu, kde jste nastoupila podruhé v kariéře a složila reparát po loňském vypadnutí ve stejné fázi turnaje s Rybárikovou?
„I loni jsem na něm hrála docela dobře, i když to nevyšlo. Cítila jsem se dobře, sebevědomě. Na ni jsem si věřila, i když mě párkrát porazila a vyhrané zápasy byly těžké. Po protrápeném prvním kole jsem se dneska celkově cítila o hodně líp.“
Centrkurt provází pověst tenisového chrámu. Zapůsobil nějak mysticky i na vás?
„Ne. Vím o zvláštních pravidlech. Hráčky na sebe při odchodu do šaten čekají. Nedávají se rozhovory hned na kurtu, což schvaluju. Ale jinak pro mě jsou centry na všech grandslamech skvělé, ráda si na nich zahraju. Dneska byla atmosféra mnohem lepší než na dvanáctce, na které jsem hrála první kolo.“
Je dobré znamení, že ještě nepředvádíte svůj strop a přece zdoláte bývalou světovou jedničku?
„Asi jo. Ale nechci se uspokojit. Hrála jsem solidně. Stačilo to. Dá se leccos zlepšit, třeba na servisu. Přemýšlela jsem o tenise, ne o sobě. Bojovala jsem se soupeřkou a ne sama se sebou, což je pro mě důležité.“
Cítíte úlevu, že jste probourala bariéru druhého kola?
„Ani ne. Nešla jsem na kurt s povinností vyhrát. Azarenka je dobrá hráčka. Kdybych jí dala malou šanci, mohla by zápas hodně zkomplikovat. Ale jsem ráda, že jsem ve třetím kole. Dala jsem si ho před turnajem jako základní cíl. Splnila jsem ho a pokračuju dál. Mám šanci vyhrát. Ne turnaj. Myslím další kolo.“
Jste ráda, že si konečně protáhnete pobyt v Londýně?
„Jsem. Hodně. Úplně jsem s tím nepočítala. Je fajn, že se ještě pár dní zdržíme, třeba i kvůli lidem, kteří mě tu doprovází, věří mi a podporují.“
Zatím jste nepropadla kouzlu Wimbledonu ani travnatých dvorců. Mohou vítězství změnit váš názor?
„Pořád z Wimbledonu nejsem nějak odvařená. Nemyslím si, že by byl nejlepším turnajem na světě, jak všichni tvrdí. Pro mě jsou všechny čtyři grandslamy na nejvyšší úrovni, sjíždí se na ně nejlepší hráči. Ale jo, kdybych dál vyhrávala, asi by se mi tu líbilo víc.“
Abyste se podívala do pondělního osmifinále, potřebujete v pátek vyřadit Rumunku Buzarnescuovou. Co o ní víte?
„Viděla jsem ji na turnaji v Praze, kde porazila ségru. Nikdy jsem s ní na WTA Tour nehrála. Posbírala letos hodně vítězství, věří si, každá levačka je na trávě nepříjemná. Nebude mít co ztratit, protože je v žebříčku za mnou. Já mám víc zkušeností, ale v žádném případě ji nechci podcenit.“
