PŘÍMO Z LONDÝNA | Dvakrát náramně otočila zápas ze stavu 2:5 ve třetí sadě. A do třetice sama prohrála z mečbolu. I proto Kateřina Siniaková v šatně po neúspěšném 3. kole Wimbledonu usedavě a dlouho plakala. Italce Camile Giorgiové podlehla 6:3, 6:7 (6), 2:6 a pod její krach se podepsal i necitlivě sestavený program. Po čtvrteční singlové a deblové šichtě končila až večer, na kurt musela druhý den hned dopoledne. 7 hodin tenisu v rozpětí 27 hodin – to byla nálož, která jí rozhodně neprospěla.
Takový zápřah jste na turnaji možná ještě nikdy nezažila, že?
„Trénuji hodně, vydržím toho dost. Ale zápas je něco jiného než trénink, hlavně mentálně. Navíc na trávě tělo trpí víc. Bylo to asi to nejtěžší, co jsem zatím zažila. Když jsem šla na rozehrávku, říkala jsem si, že to nemůžu vydržet. Ale dala jsem do zápasu všechno. I se dobře vyvíjel, což mi pomáhalo.“
Dokonce jste se dostala na konci druhé sady k mečbolu při podání soupeřky.
„Naštěstí jsem ho nepokazila, ona prostě zahrála skvěle. Vrátila jsem jí neskutečný return, a i když se s mým čopem do té doby trápila, najednou mi to zabila. Fakt se nedalo nic dělat. Pak se zvedla, její výkon šel hodně nahoru.“
A vy jste začínala být unavenější, navíc jste měla problém se zády.
„Necítila jsem se na dně, bojovala jsem, snažila jsem se držet v pohybu. Na druhou stranu se možná únava projevila, podání mi šlo dolů. Člověk to ani nemusí cítit, ale reflexy začnou být pomalejší.“
I hlava musela být unavená?
„Bylo to těžký. Ale mám ze sebe radost, že zápas byl dobrý a vydržela jsem, co nejlíp to šlo.“
Prý jste se chtěla proti programu, v němž vás po čtvrteční šichtě do večera nasadili hned na první utkání, ozvat.
„A ještě to asi udělám. Sice s tím už nic neudělám, ale ozvu se.“
Máte po takovém zápasu v šatně chuť rozbít raketu?
„Párkrát jsem to udělala, ale dneska jsem to hodně obrečela. Myslím, že jsem v zápase neudělala nic špatně, proto mě porážka tak moc mrzela. Postup byl vážně blízko.“
Související články
