Nepřemožitelný. Sportovec z jiné planety. Krutovládce. Srbský tenista Novak Djokovič pokračuje ve vítězném tažení, o víkendu na Australian Open získal svůj grandslamový titul číslo jedenáct. Jak to dělá? Když ho Sport Magazín vyhlásil Tváří roku 2015, poprosil o odborný pohled i profesora Pavla Kolář, vyhlášeného fyzioterapeuta. „Jeho výjimečnost mě fascinuje,“ přiznává.
Věhlasný odborník s tenistou spolupracuje a pomáhá mu se zdravotními neduhy, dlouho odmítal o pomoci srbskému fenoménu veřejně mluvit. Skromný chlapík s kouzelnýma rukama nechtěl, aby to vypadalo, že si přisuzuje zbytečnou zásluhu.
Ovšem i sám Djokovič ho několikrát velebil. Jako řada českých sportovních celebrit má ke Kolářovi bezmeznou důvěru.
„Stejně jako u dalších sportovců hledám, co vlastně vězí za jejich výjimečností. Novak mě hodně inspiroval a jeho případ mi osvětlil také některé procesy v mozku, které jsou rozhodující u pohybových funkcí,“ připouští Kolář, podle nějž má tenisový velikán pro úspěch anatomické předpoklady.
„Má úžasné postavení ramenních kloubů. K tomu, abyste byl vrcholový sportovec a neměl časté zdravotní problémy, musíte mít vedle talentu právě i tyhle anatomické předpoklady. Jak je postavené rameno, jak kyčel. A on tohle má,“ vysvětluje přednosta Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství v rámci 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
A v této souvislosti připomeňme slovo předvídavost. Právě v ní vězí jedinečnost famózního Srba.
Je v tom totiž kus vědy. Není náhoda, že i v tísni je schopný švihnout úder, po němž soupeři spadne brada. „Má vynikající optickou gnostickou funkci, je tedy schopný mít daleko lepší hloubkové vidění,“ vysvětluje Kolář, proč Djokovič nachází řešení, o nichž běžný tenista ani nemá šanci uvažovat.
„Oproti ostatním on vidí míček skoro zpomaleně. Má výjimečné optické zpracování. Periferně vidí detail daleko dřív než ostatní. Je schopný poznat rychlost letícího míčku, odhadne vzdálenost a předvídá jeho dráhu,“ popisuje Kolář, podle něhož má podobnou vlastnost rovněž hokejový fenomén Jaromír Jágr . Ten proto posílá efektní přihrávky a Djokovič zase milimetrové údery.
| Štěpánek o Djokovičovi: Z těžkých chvil dělá lehké |
|
„Jeho poslední rok byl naprosto spektakulární. Dlouho jsem něco takového neviděl. Když jsem sledoval Novakovy zápasy, tak na kurtu prostě vůbec není místo. On je úplně všude, balon přitahuje. I když máte nahraný míček, dokáže ho přitáhnout k sobě a vrátit. Jeho tenis je tak komplexní, že se hledají hrozně těžce jakékoliv slabinky. A když už se objeví, prostor na to, ho zlomit, je strašně malinký a musíte zahrát extrémně dobře, abyste proti němu měli vůbec jen šanci. Určitě je čím dál lepší. Servíruje konstantně, nejsou to rány 220 nebo 230 kilometrů v hodině, ale umístění jeho podání je neuvěřitelné, trefuje přesně místa, co chce. Hodně zlepšil čop z bekhendu, víc se tlačí na síť a má na ní větší přehled. Hodně teď do hry zapojuje také kraťas. Hraje celkově pestřeji než dřív. Jeho doménou je samozřejmě obrana, kterou hraje skoro na základní čáře, daleko víc v kurtu než všichni ostatní. Vyspěl i mentálně. Mentální síla je dneska možná jeho největší devizou. Umí se dostávat ze složitých stavů a těžké chvíle dokáže udělat, v uvozovkách řečeno, naoko lehkými. To je pro mě naprosto neuvěřitelný. Změnil také svoje chování, i v tom vidím pokrok. Ale tak to bývá, čím jsme starší, tím jsme zkušenější. Věci, za které byl dřív kritizovaný, už odboural. Pro mě je to hrozně příjemný kluk, s kterým mám výborný vztah. Je to podle mě skvělý ambasador tenisu. A jestli překoná Federera se 17 grandslamy? Když bude pokračovat takhle, tak si myslím, že je to reálné. Blíží se do nejlepšího věku, není vůbec zraněný, stále je strašidelně namotivovaný. A taky bude daleko méně opotřebovaný než třeba Rafa ( Nadal ), který si musí všechno vydřít, má postavený tenis na síle. Djoker hraje pestřeji, jde na síť, pomůže si servisem, hýbe se strašně jednoduše jako kočka. Má toho před sebou ještě hodně.“ |
