Kondiční trenér Vydra: Hubnutí Kvitové? Mám z toho trošku strach
Dvacetkrát za den prý David Vydra slyší, jak Petra Kvitová ohromně zhubla a sluší jí to. Pro kondičního trenéra je téma váha citlivá věc. Tuší, že kdyby měla u 182 centimetrů vysoké tenistky ručička ukazovat dlouhodobě hluboko pod 70 kilo, je to problém. Dvojnásobná wimbledonská vítězka je dnes nejhubenější, co ji zažil, zároveň jí však míče letí, hraje výborně a celá září. „A do lidské duše, když je spokojená, nemá cenu sahat,“ pravil expert přes fyzičku.
Když má pod nohama oranžovo, necítí se Petra Kvitová úplně komfortně. Po většinu kariéry se s antukou prala, letos na ní válí. S velkou převahou vyhrála pět z posledních šesti utkání. „Před turnajem v Charlestonu jsme udělali hrubou přípravu na antuku. Sedm dní jsme makali. Zdá se, že to k něčemu bylo. Fed Cup zvládla výborně, v Praze se jí daří,“ připomněl kondiční trenér David Vydra. Jak to tedy je? Škodí, či pomáhá Petře Kvitové, že dramaticky zhubla?
Sama Petra si pochvaluje, že se dobře pohybuje. Byla to jedna z priorit přípravy?
„V týmu jsme se bavili, že před antukou je fajn trochu shodit. Už jsme to kdysi řešili s Tomášem Berdychem. Na březnovém turnaji v Miami jsme vždycky sledovali chlapy, jak se po začátku sezony před antukou pomalu vyfukujou. Tak se shodilo.“
Nezhubla až moc?
„Mám z toho trošku strach. Dali jsme si letos cíl padesát vítězství, v tom případě by měla odehrát nějakých sedmdesát zápasů. S touhle váhou by to neměla snadné. Snažíme se pořád pracovat, aby jí váha neubývala. Hlídáme ji.“
Když dřív byla hubená, hrála opatrně. Teď ne. Proč?
„Pracuje se mnohem víc než dřív. A když ucítíme, že na tom není dobře, třeba čtrnáct dní nebudeme hrát tenis. Bude hrát, jenom když bude připravená.“
Profesor Pavel Kolář říkal, že podstoupila vyšetření krve. Báli jste se, že je nemocná?
„Ano, dělali jsme testy na všechno možné. Třeba i na štítnou žlázu. Všechno vyšlo dobře. Když člověk relativně rychle zhubne a má podávat výkony, musíte ho hlídat.“
V poslední době se hodně diskutovalo o potížích s příjmem potravy u sportovkyň. Proto leckoho mohlo napadnout, zda netrpí bulimií nebo anorexií.
„Nikdy nevidíte druhému do hlavy. Jestli má, nebo nemá chuť k jídlu. Ale Petra trénuje dobře, daří se jí, cítí se dobře. Všechno má v pořádku. Pracujeme s tím, co máme, aby jí to co nejdéle vydrželo.“
Kolik teď váží?
„Výrazně pod sedmdesát kilo, což je nejnižší váha, co kdy jako tenistka měla.“
Dělá vám to starost?
„Když má člověk 182 centimetrů a dejme tomu 68 kilo, není to úplně zdravý. Je to starost v tom, že dvakrát tolik pracujeme a přitom hlídáme váhu. Nic neponecháváme náhodě.“
Promlouváte jí do duše?
„Ze začátku ano. Teď už ne, jen kdyby bylo něco zásadního, tak bychom to řešili.“
Přes všechny obavy okolí hraje Petra dobře a vypadá spokojená.
„Ano, podle mě spokojená je. A do lidské duše, když je spokojená, nemá cenu sahat, i kdybyste si mysleli, že je něco špatně. Zase tohle období netrvá tak dlouho, dál se uvidí.“
Každý ji chválí, že jí to moc sluší. To slečně, která od přírody není extra sebevědomá, může pomoct i na kurtu, že?
„To jí určitě může prospívat. Mě se za den zeptá dvacet lidí, co jsme dělali, že tak hrozně zhubla. A že jí to strašně sluší jako ženské. Jestli tohle Péťa slyší pořád, tak se jí to do hlavy samozřejmě dostane. Takže platí, že váhu monitorujeme a budeme podle toho, jak se cítí, uzpůsobovat i program. Pokud nebude stoprocentně připravená, na kurt nepoleze.“
Po všem, čím si prošla, nebudete panikařit, když si dá čtrnáct dní volna?
„Vezměte si to, jak je strašně těžký něco dokázat, když jste zdraví. A pak, když vám třeba ruka funguje jen na devadesát procent, máte málo kilo nebo rýmu. Nemá smysl lézt na kurt na popravu, když nejste ready. Taky nejdete s klukama na pivo, když vám je zle, protože si to neužijete. A tohle je stejný princip. Aby šla na kurt a někdo si na ní honil triko, to je hloupost. Už jsme dál.“
Tenhle přístup se možná odráží i na tom, že je již opravdu dlouho bez vážnějšího zranění, že?
„Je to tak. Máme svůj přístup. Když se ráno sejdeme na kurtech a ona nám poví, že ji něco bolí, ani to nejdeme zkoušet. Uvidí se, jak jí bude zítra. Netrénujeme, dokud není připravená. Nevyrábíme zmetky. Pokud bychom měli vyrábět zmetky, radši nepracujeme. Taky spolupracujeme s Petrem Havlíčkem, konzultujeme s ním výživu.“
Může pevnější zdraví být i vedlejším efektem půlroční pauzy, kterou měla po přepadení? Tělo si odpočalo, doléčila všechny šrámy.
„Samozřejmě. Taky půl roku neměla zápasový stres. Tohle všechno vám může pomoct.“
Cítíte na ní, jak nyní v Praze rozkvétá? Lidé se do Stromovky chodí ve velkém potěšit její hrou.
„Tohle fakt nedokážu posoudit. Ale řeknu vám to jinak. Já jsem nezažil, aby Péťa vypustila jediný zápas, jediný míček. Před očima mám zápas na olympiádě s Makarovovou. Lezla tam po čtyřech, úplně ho vydřela a nakonec z toho byla placka. Přišel tam za námi Pepa Dostál a říkal: Ty vole, já nechápu, jak jsi bojovala, to jsem v životě neviděl. A to řekne on, který jede na kajaku a v cíli se pozvrací, protože dře jako kůň. Petra je tady doma, o to větší motivaci má. Navíc tu má rodiče. Oni chodí na každý její trénink. Začínáme v devět s rozcvičkou a oni tady sedí sami v areálu a koukají se na nás. To pro ni musí být taky moc příjemný.“
