Pirát Divíšek po vydařené premiéře proti Třinci: Mamka měla radost
Sotva skončil v Kometě, sáhnul po něm Chomutov. Aby ne. Zkušenosti Tomáše Divíška se budou hodit, zvlášť při snaze o udržení extraligy, která Piráty zřejmě čeká. Protřelý mazák se v novém působišti hned uvedl gólem a asistencí na vítězný zásah při nedělní porážce Třince 3:2 v prodloužení. „Hrozně jsem se těšil a chtěl jsem uspět. A povedlo se,“ oddechl si 33letý centr.
Proč jste zvolil právě Chomutov? Měl jste přece i jiné nabídky.
„Protože se mi tu líbí… (usměje se) Rozhodl zájem klubu, cítil jsem ho z jejich strany opravdu velký. Volali mi hned po vyhazovu z Komety a byli velice korektní. Děkuju i ostatním týmům, že se ozvaly a zajímaly se o mě, ale Chomutov měl vážně enormní zájem a já se proto v podstatě hned rozhodl jít sem.“
Hrálo roli i to, že pocházíte z nedalekého Mostu?
„Ne, to spíš mamka měla radost, já k tomuhle moc nepřihlížel. Pro mě byl opravdu hlavní zájem klubu i to, že mi nabídl smlouvu ještě na další dva roky. Doufám, že se v extralize zachráníme a ještě dva roky tady budeme bojovat.“
S Kometou jste loni došel do finále soutěže. Jaký tým mají v porovnání s ní Piráti?
„Musím říct, že je znát, že se tady prohrávalo. Když jsme dostali první gól, nebo když na nás Třinec vlítnul, v hlavách asi trochu bylo, že se teď nedaří. Ale to je normální, děje se to v každém sportu. I proto jsme za stavu 2:0 přenechali Třinci iniciativu. Zároveň je třeba říct, že oni mají výborné mužstvo a není ostuda, že jsme od nich dostali dva góly. Hráli výborně a nebýt Hanyho (Hanuljaka) v naší bráně, ani ty dva body bychom neměli.“
Co se po vás v Chomutově chce?
„Abychom se zachránili. To je jediný pokyn, co jsem dostal. Je jedno, kdo dá gól, máme jen jeden úkol, a ten musíme splnit.“
Nicméně vy jste ten gól hned dal…
„Jo, je to příjemné, nebudu říkat, že ne. Jsem rád, že jsem přispěl a nebyl jsem nějaká přítěž. Těší mě, že jsem na ten první gól nečekal dlouho. A hned v pátek chci dát další. Navíc jsem i tentokrát mohl dát dva nebo tři další, kluci mi výborně přihrávali, ale bohužel jsem to víckrát netrefil.“
Ono i u té vaší trefy jste nejdřív prováhal správný okamžik, že?
„No jo, to jsem taky nepochopil, co jsem tam dělal. (směje se) V hlavě jsem měl asi čtyřicet dva zakončení a ještě jsem hledal Hroudu (Hrušku) zpátky v rohu, nevím proč. Zkazil jsem to. Naštěstí se puk dostal k Vojtovi Kubinčákovi a ten mě pak našel před prázdnou bránou. Trefil mě do nohy, nebylo co řešit. To by dal kdokoliv, kdo by tam stál.“
Vidíte, minulý týden vám ještě za Kometu proti Třinci sudí gól nohou neuznali, tak jste se dočkal teď.
„Jo, jo, zkusil jsem to ještě jednou. Bál jsem se, že zase bude video… (usměje se) Ne, minule to určitě gól nebyl, teď naopak byl jasný.“
