14°C
Jágrova máma hodnotí Veroniku: Jardu otevřela, mám si s ní co říct!
Rozhovory už poslední dobou nedává. A ani tohle vlastně nebylo žádné oficiální interview, přijeli jsme paní Anně Jágrové popřát k sedmdesátinám. Bavili jsme se tak nějak spontánně. O hokeji. O práci na poli. O zdraví i nemocech. A samozřejmě o Jaromírově přítelkyni Veronice (25). Co si o ní jeho máma myslí?
O Jágrově lásce Veronice
„Poznala jsem všechny Jardovy partnerky. Veronika je ze všech nejmladší, vlastně ještě o rok mladší než vnučka Pavlína. Ale i když už je věkově jinde, mám si s ní co říct. A myslím, že za hodně věcí v jejím životě jsou zodpovědní její rodiče. A nejdůležitější je stejně to, že je s ní Jarda šťastnej.“ (maminka Veroniku opustila, když jí byly tři roky a znovu ji poznala až v patnácti, s otcem už dva roky nemluvila – pozn. red.)
O Jaromírově proměně
„On byl vždy šprýmař, ale pořád ho drželo něco zpátky. Nemohl, nesměl, nepustili ho, aby se pořádně rozvázal, udělal si ze sebe srandu. A teď s Veronikou je otevřenější. Je jiný.“
O nemocném manželovi
„Užili jsme si moc. V jeho věku, je mu sedmdesát šest, operace páteře, to byl problém. Díky za to, že to dopadlo dobře. Teď mu říkám: To víš, třicet už ti nebude.“ (Jágr kvůli otci v létě necestoval na udílení cen NHL do Las Vegas – pozn. red.)
O tom, jak odpočívá
„Starám se o manžela a pětadevadesátiletou maminku, takže z domu se moc nedostanu. Když si chci odpočinout, tak utíkám se psem na zahradu. A samozřejmě chodím na Kladno na hokej.“
O práci na poli
„Pořád děláme všechno. Na zahradě i na poli. Pěstujeme brambory... Nedávno byly žně, tak to byl zápřah. Manžela jsme tam vzali taky, aby nám radil. On má můj muž asi výhodu, že mě to baví. Díky tomu, že mě komunisti nepustili do školy, tak jsem u toho zemědělství musela zůstat. A asi to tak mělo být.“
O sledování NHL
„Koukám v noci furt. Na každý Jardův zápas. Já už mám tak vycvičeného psa, že i když nehrajou, tak mě v jednu v noci vzbudí a chce jít jako čurat, ale rovnou běží do obýváku k počítači, kde si vždycky vedle mě lehne a kouká se mnou.“
O strachu o Jaromíra
„Kdybych na zápasy nekoukala, tak bych nespala. Já to musím vidět. Pro ten pocit. Teď naposledy říkám: Hele, on nehraje. Nikde se nedalo zjistit, co mu je, ani v televizi o tom nemluvili. Tak si říkám: To on bude v kabině. A napsala jsem mu zprávu. Tak mi hned odpověděl...“ (Jágr sobotní zápas nedohrál kvůli bolavým tříslům.)
O tom, kdy byla naposledy na NHL
„Asi když byl Jarda v New Yorku. Pak už jsme nebyli ani v Rusku. Člověk už je tím cestováním přesycený. Víte, já vám řeknu, kudy pojedu ve Washingtonu, kudy pojedu v New Yorku, ale v Praze bych zabloudila. Nebo jsem třeba nikdy nebyla v Itálii. Takže bych to jednou měla dohnat...“
O cestě na Floridu
„Už ne. S tátou, to bych neriskla. Babičku tu nenechám. Psa tu nenechám...“
O kontaktu s Jaromírem
„Komunikujeme nejen o hokeji. A hodně srandičky, to musí být. On mi třeba napíše: Tady je takový vedro, jdu se potit na pláž. Tak mu odepisuju: Jsme na tom stejně, já se jdu potit na pole nebo na zahradu. Nebo když tam byla teď ta vichřice a bylo vyprodané jídlo, tak mu říkám, že jsem napekla řízky a buchty, ale jak to tam mám poslat?“
O konci Jaromírovy kariéry
„Nedovedu si představit, co bude, až skončí. A bude muset skončit... Jestli je tohle poslední sezona v NHL? Nedokážu to odhadnout. Ale už je jinej hokej. Ty mladý jsou úplně jiní. Tuhle jak hráli špatně, tak jsem mu říkala: Kladno hraje lepší než Florida. Takhle my se špičkujeme.“
