Musil bil Voženílka, táta se na tribuně dostával do varu: Jo, on tohle má rád
Když to nejde hokejem, půjde to silou. A když máte pocit, že to silou nepůjde, klidně prorazíme hlavou zeď. Tak vypadají na ledě Musilové. Vlastně i mimo něj. Táta František emotivně prožíval zápas Pardubic v Třinci z tribuny. Útočník Adam trefil tyč, plus se porval s Danielem Voženílkem. „Musíme chtít hrát hlavně ale hokej a být lepší ve všech aspektech hry,“ nechtěl rvačku po porážce 1:4 vyzdvihovat.
Adama Musila v první řadě štvalo, že jeho Pardubice neměly na šesté utkání nachystanou psychiku. Mohly si sáhnout na titul, místo toho pustily Třinec do sedmého zápasu, kde je šance otevřená už pro oba soky stejně. „Je to tak,“ přikývl na dotaz, zda cítil, že jeho Dynamo mělo problémy si srovnat na zápas hlavně myšlenky. „Je to smutný, ale s tím už teď nenaděláte vůbec nic. Musíme to hodit za hlavu co nejrychleji. Rozdáme si to s Třincem v posledním zápase,“ snažil se vzpomínky na porážku gumovat.
Dynamu vyšla třetí třetina, kdy Třinec už chtěl bránit spíš výsledek. Jako nakopnutí posloužila i jeho rvačka s Danielem Voženílkem. Adam Musil i třinecký silák jsou podobně narostlí. „Já tam nešel úplně se záměrem se porvat. Ale stalo se, co se stalo. Musíme hrát hokej, chtít vyhrát na ledě,“ rozebíral konflikt hráč Dynama. „Když se budeme chtít rvát, to nám úplně nepomůže. Potřebujeme být lepší ve všech aspektech a přenést si bojovnost do sedmého zápasu,“ přidal.
Ovšem emoce svojí akcí spustil. A pořádné.
Kousek od novinářských míst prožíval zápas táta František Musil. Svoji velkou kariéru v NHL založil na tom, že nikdy neuhnul. Kdyby mu trenér nařídil, ať udělá padesát kliků, udělá jich padesát na levé ruce a padesát na pravé. Kdyby měl zastavit vlastním tělem kamion, neváhá ani sekundu. Udělá to.
Když ho zápas pohltil, bylo na tátovi dvou pardubických hráčů vidět, že se ani trochu nezměnil. Hlasitě ocenil každou povedenou srážku. Dost jasně dával najevo nesouhlas, když se někdo vyhnul souboji, nebo situaci přihrál.
A když si to syn Adam rozdával s Voženílkem? Jako kdyby byl na ledě taky. Bušil do stolu, běhal, křičel.
Při zmínce o tátových emocích se Adam Musil aspoň na chvilku usmál: „No, on tyhle věci má rád.“
A on? „Mně to taky úplně tak nevadí.“ Pak se k bitce s Voženílkem ještě vrátil: „Chytil mě do kravaty, člověk nemůže někoho jen takhle popadnout a pak nic neočekávat. Ale to je jedno, my se musíme soustředit, ať jsme hlavně lepší ve hře pět na pět.“
Ano, tak zní hlavní pardubické přikázání pro sedmý zápas. V šestém ho dodržel Třinec a zápas ovládl, odvrátil tak možnost, že Dynamo oslaví titul v jeho hale. O nejlepším týmu extraligy rozhodne až sedmý duel, hokejový svátek. „Dostat se jen do finále je super zážitek,“ přikývl Adam Musil. A pokračoval: „Sedmý zápas? Nebudu lhát, nechtěli jsme ho. Ale musíme nastavit správně hlavy, určitě lépe než v Třinci, být připravení na sto procent. Věřím, že ten zápas zvládneme.“
V utkání byl aktérem ještě jedné silné situace. V první třetině narazil na mantinel Andreje Nestrašila, který ze zápasu odstoupil. Patrně si poranil rameno. „Ani pořádně nevím, co se tam stalo. Podle mě tam trochu zaškobrtl, nikdy nechcete soupeře zranit. Určitě to nebyl úmysl mu něco udělat. Doufám, že je v pohodě,“ komentoval střet pardubický útočník.
