Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

Dana Zátopková (94) překonala zlomeninu krčku: Ještě chci pár dní v klidu žít...

Autor: zal

Elán a výdrž by jí mohli závidět i mnozí o desítky let mladší lidé. Legendární oštěpařka Dana Zátopková (94) obdivuhodně překonala zlomeninu krčku. Jak? Prostě nechtěla zklamat obecenstvo.

Paní Dano, jak je na tom vaše noha?

„Srostlo to dobře, všechno jsem to přežila a už na ní můžu dokonce stoupnout. Horší je to s rehabilitací, protože venku je mráz a náledí a já nemám, kde trénovat. Tak chodím tady po bytě a na chodbu. Jen jsem si z toho trochu namohla rameno.“

Jak probíhalo vaše uzdravení?

„Krček je ošemetná záležitost. Člověk nejdříve leží, potom začne chodit. Nohu jako že nemáte, to chvilku trvá. Nesmíte na té straně ležet, musíte si dávat pozor při chůzi po schodech. Ale bylo to pro mě zajímavé, protože jsem krček ještě nikdy zlomený neměla.“

Tak snad to bylo i naposled. Doktoři vás prý chválili, že jste byla úžasná pacientka.

„Dokonce jsem dostala takové vyznamenání za pacienta roku, což mě ohromně potěšilo, protože jsem se opravdu snažila co nejvíc chodit a trénovat.“

Pomohlo vám i to, že jste bývalá sportovkyně?

„Možná i proto se to všechno rychleji zahojilo. Vždycky se spoléhá na to, že sportovec víc vydrží. Nesmí zklamat obecenstvo ani v takovém případě.“

Vánoce jste už strávila doma. To bylo vaše přání?

„Byla bych tam ráda zůstala, ale nedalo mi to. Mám hodně přátel a vždy jsme byli zvyklí se na Vánoce scházet. Tak jsem to nakonec přerušila a možná jsem udělala trochu chybu, ale to nevadí. Já to doženu.“

Dana Zátopková (94) po zlomenině krčku: Ještě chci pár dní v klidu žít!
Video se připravuje ...

Loni jste ale zažila i hezkou chvíli. Vyšla vám kniha Náš život pod pěti kruhy. Jste s ní spokojená?

„Jsem. Lidem se líbí a já jsem ráda, že se mi to podařilo dokončit, protože letos budu mít už pětadevadesát let. To už je opravdu úctyhodný věk.“

Byla knížka o vás a manželovi Emilovi vaším dlouhodobým snem?

„Dlouhodobým ani ne. Dohnala mě k tomu situace, kdy jsem viděla, že si kde kdo píše všechno možné a že se hlavně ty věci, které se tehdejším redaktorům zdály být atraktivní, upevnily natolik, že se staly pravdou. To mě naštvalo, a tak jsem se do toho dala.

Psala jste s nadšením?

„Nejdříve ne, ale jak jsem vzpomínala a vybavovaly se mi hezké věci, začalo mě to bavit. Naštěstí mám dobrou paměť. Su ráda, že to vyšlo. Aspoň je někde napsané, tak jak to bylo. Snažila jsem se, aby to bylo popravdě tak, jak jsme to my dva zažili.“

Máte ještě nějaké nesplněné přání?

„Už nemám. Říkám si, že ještě si budu pár dní – já říkám radši pár dní, ne pár roků – v klidu žít, udělám si pořádek v papírech, vyhážu, co není důležité. Hlavně chcu žít taky trošku bez práce, mít se fajn, nic nedělat, moct vstávat až v devět hodin, dívat se na televizi, jak dlouho chcu. Prostě mít volno.“

Česko má teď hodně úspěšných sportovkyň. Kterou z nich nejvíc uznáváte?

„Nejvíc se mi líbí Bára Špotáková . A že to je zrovna oštěpařka, z toho mám velkou radost. Když já jsem začínala, tak se oštěpař u nás musel hledat s lupou a to se ještě těžko našel.“

Sledujete i jiné sporty než atletiku?

„Já se koukám na všechny sporty. Nadchlo mě třeba judo, protože jsme tam měli zlatou medaili. A jak to Krpálek prožíval, to bylo úžasné. To každého člověka, který to sledoval, vzalo u srdce. A nás, kteří to prožívali kdysi také, to vzalo tuplem.“

Zasáhla vás i biatlonová horečka?

„To vám žasnu. Kde se vzalo, tu se vzalo a na ráz takové velké úspěchy. No sláva, to je výborné. Ale musíme dávat pozor, aby se sport nevypařil někam směrem k cirkusu.“

Máte pocit, že by se to mohlo stát?

„Sport se vyvíjí takovým způsobem, že mám strach, aby zůstal sportem. Aby se z toho nestaly cirkusové atrakce. Aby to opravdu zůstalo pro lidi prospěšné.“

Chtěla byste závodit v dnešní době? 

„Ani ne. Jednak je to velmi náročné, protože výkony letěly neobyčejně nahoru, a všechno ostatní se změnilo. My jsme žili víc v kolektivu, pořád jsme se stýkali. Bylo to takové kamarádštější.“

Pořád má v sobě bojovného ducha. Zátopková se po operaci krčku snaží na sobě pracovat.
Pořád má v sobě bojovného ducha. Zátopková se po operaci krčku snaží na sobě pracovat.