| ZALOŽEN: | 1963 |
| PRVNÍ GP: | GP Monaca 1966 |
| PRVNÍ VÍTĚZSTVÍ: | GP Belgie 1968 |
| NEJLEPŠÍ UMÍSTĚNÍ: | 1.místo 8x (1974,1984,1985, 1988, 1989, 1990, 1991, 1998) |
| POČET GP: | 684 |
| VÍTĚZNÝCH GP: | 169 |
| POČET BODŮ: | 4141.00 |
| ŠÉF: | Martin Whitmarsh |
| TECHNICKÝ ŘEDITEL: | Paddy Lowe |
| ŠÉFKONSTRUKTÉR: | Neil Oatley |
| JEZDCI: | Sergio Perez, Jenson Button |
| TESTOVACÍ JEZDEC: | Gary Paffett |
| VŮZ: | MP4-28 |
| MOTOR: | Mercedes-Benz |
| ADRESA: | McLaren Technology Centre Chertsey Road Woking, Surrey GU21 5JY England |
McLaren a Mercedes se jako úzcí partneři rozešli po patnácti letech spolupráce. Důvodem bylo rozhodnutí stuttgartské automobilky vstoupit do mistrovství světa F1 s vlastním továrním týmem. Přesto partnerství zcela neskončilo a britská stáj bude nadále využívat německé motory, jen původní 40procentní podíl na stáji už nadále nepatří Mercedesu, který jej prodal zbylým vlastníkům McLarenu.
Jezdecky vsadil McLaren v roce 2010 na dva mistry světa z posledních dvou ročníků šampionátu F1. Do závodního kokpitu britské stáje bude tedy nadále usedat mistr světa z roku 2008 Lewis Hamilton, který je k McLarenu smluvně vázán již od svých deseti let. Pro druhý kokpit získal šéf týmu Martin Whitmarsh úřadujícího mistra světa Jensona Buttona, což lze považovat za husarský kousek, neboť Button patřil do týmu Rosse Brawna, na jehož základě právě Mercedes začal budovat svůj tovární tým. Konkurenci tak jednoznačně vzkázal, že rok 2010 by měl patřit McLarenu a jeho návratu na trůn po poněkud nevydařené sezóně 2009.
Před sezónou 2010 nechtěl McLaren nic ponechat náhodě a přípravě nového MP4-25 věnoval patřičnou pozornost, přičemž v maximálně možné míře vycházel ze zkušeností, získaných z vývoje předchozího typu MP4-24. Napomohl mu i jednoznačnější výklad technických pravidel a sjednocení podmínek dobrovolným odstoupením všech týmů od používání KERSu. To se pozitivně projevilo již na průběžných výsledcích předsezónních testů ve Španělsku. Jejich zahájení předcházela prezentace nového vozu, která se uskutečnila 29. ledna 2010 v britském Newbury, v sídle hlavního sponzora týmu, firmy Vodafone. Již při prvním pohledu na představený McLarenu MP4-25 bylo zřejmé, že se jedná o velmi elegantní auto, které je sice evolucí předchozí konstrukce, ovšem s řadou zásadních změn. Podle současného trendu má nový MP4-25 vysoký a štíhlý nos. Optické těžiště auta se posunulo k zadní nápravě díky protaženějšímu motorovému krytu, připomínajícímu žraločí ploutev. Podobné aerodynamické řešení použil ve formuli 1 McLaren jako první již v roce 1995.
Sezóna 2010 je druhým rokem bez Rona Dennise a přestože McLaren reprezentuje typicky britský konzervatizmus, díky němuž by změny neměly zasahovat do chodu týmu, leccos je jinak. Jeho nástupce Martin Whitmarsh vystupuje prozatím jako osobnost vůči vlastnímu týmu, kde je jeho pozice dlouhodobě pěstovaná. Při jednáních mimo tým mu do formátu Rona Dennise ještě něco schází, ale to je pouze záležitost času. Složitou situaci ale Martin Whitmarsh vloni zvládl. Na začátku roku 2009 ztrácely monoposty z Wokingu až dvě sekundy na špičku. Whitmarshovi se ovšem podařilo zmobilizovat technické oddělení stejně jako závodní tým a včas zareagoval na to, že se v jarní fázi vývoje McLaren ocitl ve slepé uličce. Proto se v roce 2010 v organizačním schématu britské stáje mnoho nemění. Tým musel opustit jen bývalý sportovní ředitel Dave Ryan, spojený z tzv. Liegate. Na post provozního ředitele se naopak od Force India vrátil Simon Roberts, kam byl McLarenem na jednu sezónu zapůjčen jako výpomoc. Ron Dennis už vůbec nezasahuje do operativního vedení týmu a věnuje se obchodní činnosti. Po zpětném odkoupení akcií od Mercedesu stoupl jeho podíl z 15 na 25 procent, stejně tak se navýšil podíl jeho partnera Mansoura Ojjeha. Zbylých 50 % patří společnosti Bahrain Mumtalakat Holding Company.
McLaren se může podobně jako Ferrari chlubit řadou úspěchů ve formuli 1. Nedosáhl sice tolika prvenství v poháru konstruktérů, ale i jeho sbírka je úctyhodná. Za zlaté období britského týmu lze považovat 80. léta, kdy ovládl tzv. éru turba ve formuli 1 i návrat k atmosférickým motorům a jeho jezdci Alain Prost a Ayrton Senna lámali jeden rekord za druhým. Díky Miku Häikkinenovi zažíval McLaren velké okamžiky slávy také na konci 90. let minulého století. Za povšimnutí stojí ještě polovina 70. let, v níž s typem M23 získali dohromady dva tituly mistra světa Emerson Fittipaldi a James Hunt. Jeho posledním mistrem světa je Lewis Hamilton z roku 2008.
1966 Vstup týmu McLaren do F1. Vůz M2B s motorem Serenissima a M2B s motorem Ford, jezdec Bruce McLaren. Celkem 2 body a 9. místo v poháru konstruktérů s Fordem a 1 bod a 10. místo se Serenissimou.
1967 Vůz M4A, později M5A s motorem BRM, jezdec Bruce McLaren. Celkem 3 body a 10. místo v poháru konstruktérů.
1968 Vůz M5A s motorem BRM, později M7A s motorem Ford, jezdci Bruce McLaren, Denny Hulme, Jo Bonnier a Dan Gurney. První vítězství v F1 při GP Belgie zajistil Bruce McLaren. Celkem 3 body a 10. místo s BRM a 49 bodů, 3 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů s Fordem.
1969 Vůz M7A, později M7B a M7C s motorem Ford, jezdci Bruce McLaren, Denny Hulme, Vic Elford, Derek Bell, Basil van Royaen. Celkem 38 bodů, 1 vítězství a 4. místo v poháru konstruktérů.
1970 Vozy M14A/Ford, M14D/Ford, M7C/Ford, M7D/Alfa Romeo, M14D/Alfa Romeo, jezdci Bruce McLaren, Denny Hulme, John Surtees, Jo Bonnier, Dan Gurney, Peter Gethin, Andrea de Adamich, Giovanni Galli. Celkem 35 bodů a 5. místo v poháru konstruktérů s Fordem, bez bodu s Alfou Romeo.
1971 Vozy M7C, M14A a M19A s motorem Ford, jezdci Denny Hulme, Peter Gethin, Mark Donohue, Jo Bonnier, Jackie Oliver, Helmut Marko a David Hobbs. Celkem 10 bodů a 6. místo v poháru konstruktérů.
1972 Vozy M19A a M19C s motorem Ford, jezdci Denny Hulme, Peter Revson, Jody Scheckter a Brian Redman. Celkem 47 bodů, 1 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1973 Vozy M19C a M23 s motory Ford, jezdci Denny Hulme, Peter Revson, Jody Scheckter a Jacky Ickx. Celkem 58 bodů, 3 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1974 Vůz M23 s motorem Ford, jezdci Denny Hulme, Emerson Fittipaldi, Mike Hailwood, Dave Charlton, Jochen Mass a David Hobbs. Fittipaldi se stal mistrem světa. Celkem 73 bodů, 4 vítězství a poprvé zisk poháru konstruktérů.
1975 Vůz M23 s motorem Ford, jezdci Emerson Fittipaldi, Jochen Mass a Dave Charlton. Celkem 53 bodů, 3 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1976 Vůz M23, později M26 s motorem Ford, jezdci James Hunt, Jochen Mass. Celkem 74 započítávaných bodů (celkem 75), 6 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1977 Vozy M23 a M26 s motorem Ford, jezdci James Hunt, Jochen Mass, Brett Lunger, Emilio Villota, Gilles Villeneuve a Bruno Giacomelli. Celkem 60 bodů, 3 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1978 Vozy M23 a M26 s motorem Ford, jezdci James Hunt, Patrick Tambay, Brett Lunger, Bruno Giacomelli, Emilio Villota, Nelson Piquet a Tony Trimmer. Celkem 15 bodů a 8. místo v poháru konstruktérů.
1979 Vozy M26, M28, M29, M29B, M29C s motorem Ford, jezdci John Watson a Patrick Tambay. Celkem 15 bodů a 7. místo v poháru konstruktérů.
1980 Vozy M29B, M29C a M30 s motorem Ford, jezdci John Watson, Alain Prost a Stephen South. Celkem 11 bodů a 9. místo v poháru konstruktérů.
1981 Vozy M29F a MP4/1 s motorem Ford, jezdci John Watson a Andrea de Cesaris. Vstup Rona Dennise do týmu s tzv. skupinou 4, proto značení MP4/x. Celkem 28 bodů, 1 vítězství a 6. místo v poháru konstruktérů.
1982 Vůz MP4/1B s motorem Ford, jezdci John Watson a Niki Lauda. Celkem 69 bodů, 4 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1983 Vozy MP4/1C s motorem Ford, později MP4/1E s motorem TAG-Porsche, jezdci Niki Lauda a John Watson. Celkem 34 bodů, 1 vítězství a 5. místo v poháru konstruktérů.
1984 Vůz MP4/2 s motorem TAG-Porsche, jezdci Niki Lauda a Alain Prost. Lauda se stal o 0,5 bodu před Prostem mistrem světa. Celkem 143,5 bodů, 12 vítězství a zisk poháru konstruktérů.
1985 Vůz MP4/2B s motorem TAG-Porsche, jezdci Niki Lauda a Alain Prost. Prost se stal mistrem světa. Celkem 90 bodů, 6 vítězství a zisk poháru konstruktérů.
1986 Vůz MP4/2C s motorem TAG-Porsche, jezdci Alain Prost a Keke Rosberg. Prost se stal mistrem světa. Celkem 96 bodů, 4 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1987 Vůz MP4/3 s motorem TAG-Porsche, jezdci Alain Prost a Stefan Johansson. Celkem 76 bodů, 3 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1988 Vůz MP4/4 s motorem Honda, jezdci Alain Prost a Ayrton Senna. Senna se stal mistrem světa. Celkem 199 bodů, 15 vítězství z 16 GP a zisk poháru konstruktérů.
1989 Vůz MP4/5 s motorem Honda, jezdci Alain Prost a Ayrton Senna. Prost se stal mistrem světa. Celkem 141 bodů, 10 vítězství a zisk poháru konstruktérů.
1990 Vůz MP4/5B s motorem Honda, jezdci Ayrton Senna a Gerhard Berger. Senna se stal mistrem světa. Celkem 121 bodů, 6 vítězství a zisk poháru konstruktérů.
1991 Vůz MP4/6 s motorem Honda, jezdci Ayrton Senna a Gerhard Berger. Senna se stal mistrem světa. Celkem 130 bodů, 8 vítězství a zisk poháru konstruktérů.
1992 Vůz MP4/6B, později MP4/7 a MP4/7A s motorem Honda, jezdci Ayrton Senna a Gerhard Berger. Celkem 99 bodů, 5 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1993 Vůz MP4/8 s motorem Ford, jezdci Ayrton Senna, Michael Andretti, toho po neuspokojivých výkonech vystřídal na poslední 3 GP Mika Häkkinen. Celkem 84 bodů, 5 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1994 Vůz MP4/9 s motorem Peugeot, jezdci Mika Häkkinen, Martin Brundle, v GP Maďarska Phillipe Alliot místo Häkkinena. Celkem 42 bodů a 4. místo v poháru konstruktérů.
1995 Vůz MP4/10B s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen, Mark Blundell, místo něj jel ve 2 GP Nigel Mansell. Celkem 30 bodů a 4. místo v poháru konstruktérů.
1996 Vůz MP 4/11 s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen a David Coulthard. Celkem 49 bodů a 4. místo v poháru konstruktérů.
1997 Vůz MP4/12 s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen a David Coulthard. Celkem 63 bodů, 3 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1998 Vůz MP4/13 s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen a David Coulthard. Häkkinen se stal mistrem světa. Celkem 156 bodů, 9 vítězství a zisk poháru konstruktérů.
1999 Vůz MP4/14 s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen a David Coulthard. Häkkinen se stal mistrem světa. Celkem 124 bodů, 7 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
2000 Vůz MP4/15 s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen a David Coulthard. Celkem 152 bodů, 7 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
2001 Vůz MP4/16 s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen a David Coulthard. Celkem 102 bodů, 4 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
2002 Vůz MP4/17 s motorem Mercedes, jezdci David Coulthard a Kimi Räikkönen. Celkem 65 bodů, 1 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
2003 Vůz MP4/17D s motorem Mercedes, jezdci David Coulthard a Kimi Räikkönen. Celkem 142 bodů, 2 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
2004 Vozy MP4/19 a MP4/19B s motorem Mercedes, jezdci David Coulthard a Kimi Räikkönen. Celkem 69 bodů, 1 vítězství a 5. místo v poháru konstruktérů.
2005 Vůz MP4/20 s motorem Mercedes, jezdci Kimi Räikkönen a Juan-Pablo Montoya. Celkem 182 bodů, 10 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
2006 Vůz MP4/21 s motorem Mercedes, jezdci Kimi Räikkönen, Juan-Pablo Montoya a Pedro de la Rosa. Celkem 100 bodů a 3. místo v poháru konstruktérů.
2007 Vůz MP4/22 s motorem Mercedes, jezdci Fernando Alonso a Lewis Hamilton. Tým vyloučen z poháru konstruktérů na základě rozhodnutí odvolacího soudu FIA z důvodu špionáže vůči týmu Ferrari - 0 bodů, 8 vítězství.
2008 Vůz MP4/23 s motorem Mercedes, jezdci Lewis Hamilton a Heikki Kovalainen. Hamilton se stal mistrem světa. Celkem 151 bodů, 6 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
2009 Vůz MP4/24 s motorem Mercedes, jezdci Lewis Hamilton a Heikki Kovalainen. Celkem 71 bodů, 2 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
2010 Vůz MP4/25 s motorem Mercedes, jezdci Lewis Hamilton a Jenson Button. Celkem 454 bodů, 5 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
2011 Vůz MP4/26 s motorem Mercedes, jezdci Lewis Hamilton a Jenson Button.
