Poslední rozloučení s basketbalistou Sahanem (†22): Bílé růže, žádná slova…
Minimum slov, hodně bolesti. Takový byl pohřeb basketbalové naděje Jindřichova Hradce Filipa Sahana (†22). Na jeho poslední cestě se s ním rozloučili spoluhráči, přátelé a zdrcená rodina.
Týmoví parťáci a funkcionáři z Jindřichova Hradce postávali před českobudějovickou smuteční síní už půl hodiny před obřadem. V rukou drželi bílé růže, nepadla žádná zbytečná slova. Přivezli i Filipovu fotografii a červený dres se jménem. U jeho rakve už ale jeden byl, lišil se pouze modrou barvou.
„Byli jsme se na tom místě podívat. Je to tam samý strom,“ bavili se mezi sebou činovníci klubu. Znovu a znovu probírali hrůznou nehodu, při které v troskách auta zemřeli tři jindřichohradečtí basketbalisté kromě Filipa také Roman Vach (†19) a Michal Fröhde (†24). Zahynuli u obce Pleše cestou z tréninku, když jejich vůz sjel ve velké rychlosti ze silnice a po několika desítkách metrů se doslova omotal kolem stromu.
„Odešel pohodář, optimista, baskeťák. Při své přátelské povaze by si přál, aby tento den nebyl jen den bolesti, ale i radosti. Filip byl velký pohodář, to kouzlo měl v sobě. Basket byl jeho životem. Rozlučte se s ním ve svém srdci při písních, které měl rád,“ vyzvala v krátkém proslovu smuteční řečnice přeplněnou obřadní síň.
Slova písně Cesta od Tomáše Kluse a Richarda Krajča vzápětí rozplakala všechny přítomné. Zdrcená Filipova rodina si nepřála žádné kondolence a po skončení krátkého obřadu se zdržela ve smuteční síni. Chtěla zůstat sama ve své bolesti a žalu.
