6. října 2015 • 05:00

Otevřená zpověď hokejového talentu Michala Chmela: Růžička? Extrém!

Jaký byl hlavní důvod, že jste z Ústí nad Labem vyrazil do neznáma?
„Zvážili jsme plusy a mínusy, co nám Česko nabízelo. Podmínky trénování nebyly vůbec dobré. Ledy třeba hodinu, nic navíc. A také tabulkové odstupné. Zkusili jsme pár českých klubů, ale nechtěly zaplatit. Vím, že mí rodiče by na to neměli.“

V Ambri jste šel do juniorky. Jaké tam byly podmínky?
„Perfektní. Od klubu mám hezký byt pět minut od zimáku. Led, posilovna, všechno je tu od nich placené. Doma musíš prosit ledaře o tři minuty navíc.“

Musel jste studovat?
„Sportovní ekonomku hradili. Řekli mi: budeš hrát, ale budeš mít školu! Bylo to tvrdé, ale naučil jsem se třeba plynně italsky. Jak to vidím v Česku, šikovní hráči často nemají ani středoškolské vzdělání.“

V Česku se často mluví o uplácení i v mládeži. Stále aktuální je kauza Vladimíra Růžičky...
„Tohle už byl extrém. Já jsem se s tím v mládeži také setkal, ale ne u mě. Často je to díky známosti. Stojím si za tím, že rodič to klukovi spíš znepříjemní a nepomůže mu. Můj táta až doteď nikdy nemluvil s mým trenérem a vůbec mi to neuškodilo.“

A co reprezentace? Nabídka nepřišla?
„Po úspěšné sezoně mě nevzali ani s osmnáctkou, zkusil jsem si jen přípravný kemp s dvacítkou. V sezoně jsem ale šanci nedostal. Teď už budu mimo mládežnickou kategorii, ale mrzí mě spíš ty roky dříve.“

Přehlíželi vás proto, že jste odešel?
„Zajímavá myšlenka. Pořád mi říkali, že hledají vyšší kluky. Jak gólman nemá dva metry, tak se o vás nezajímají. Já mám 182 cm a jsem asi mrňavej. Pro mě je ale zadostiučinění, že jsem se s takovouto výškou prosadil tady.“