9°C
Kraus zpovídal Vémolu. Je vidět, že se nebojí, chválil ho pak na gauči
Bylo to jako jít do klece! Na návštěvu v Show Jana Krause se MMA zápasník Karlos Vémola těšil dlouho. Jako host na známé červené sedačce rozhodně nezklamal. „Byl výborný,“ chválil bijce slavný herec a moderátor Jan Kraus po natáčení pořadu, který se vysílá dnes večer na Primě. „A hned, jak řekl, že se rád a dlouho líčím, tak mě potěšil. To je druh srandy, který mám rád. Je vidět, že se nebojí,“ dodal pobaveně Kraus, který se navíc přihlásil jako soupeř nejslavnějšího českého bijce pro prosincový galavečer XFN 15.
Bylo vidět, že si rozumí. Jan Kraus a Karlos Vémola si lidsky sedli. A populární herec a moderátor vidí v nejslavnějším českém MMA zápasníkovi i velikou inspiraci pro lidi. „Veliký rváč je vždycky veliký vzor. A nemyslím jen ten, co se rve v kleci,“ uvedl Kraus.
Teď, když máte Karlose Vémolu vedle sebe…
Kraus: „Teď už se ví, kdo je jeho soupeř v prosinci. Konečně je to venku.“ (usmívá se)
…jak byste jej zhodnotil jako hosta?
Kraus: „On mě moc nepřekvapil, já to čekal. Byl jako host výborný. Podívejte, když přijde někdo, který toho má za sebou jako Karlos, tak to je vždycky výborný host, protože to lidi zajímá a mě to taky zajímá a baví. A hned, jak řekl, že se rád a dlouho líčím, tak mě potěšil. To je druh srandy, který mám rád. Je vidět, že se nebojí. (směje se)
Byl to tedy začátek předzápasového trashtalku?
Kraus: „Takový malinko talk trash to byl… No ne já k tomu mám obdiv samozřejmě a hlavně mám rád hosty, kteří jsou chlapský.“
Vémola: „Já jsem se na to taky těšil, protože jak dělám ten trash talk, tak mi plno lidí říkalo ‚Běž ke Krausovi, ten Ti nandá.‘ Tak jsem se na to těšil a byla to příjemná zkušenost.“
Kraus: „To prostě k chlapům patří se pošťuchovat. A při všem tom pošťuchování to neznamená, že by se uráželi. Je to jen takové dovádění. Na druhou stranu to, co Karlos dělá, je obdivuhodné. Já jsem to sám studoval hlouběji až před jeho návštěvou a člověka z toho mrazí v zádech. Mě tam ale ještě víc fascinuje ta cesta. Výsledek je totiž daný tou cestou, a ta je u Karlose obdivuhodná.“
Jak na vás působí samotné MMA?
Kraus: „Je to sport tvrdej. Ale je vidět, jak tím jsou chlapi i ženy fascinovaní. Přiznejme si, že i když se někdy tváříme povýšenecky, zápas je lidem něco velmi přirozeného, pudově daného a rádi se díváme, když to někdo umí. Veliký rváč je vždycky veliký vzor. A nemyslím jen ten, co se rve v kleci. Kus té pravdy má Karlos i v tom, když říká ‚Oni mají všichni ty techniky a vše je vypracovaný, ale neumí se rvát. V tom bych řekl, že je veliká síla. To platí nejen pro Karlosův sport.“
Vémola: „To platí i v životě.“
Kraus: „Prostě umět se rvát je moc důležitý a nedělat, že je to něco sprostého a jenom pro ty dole. Ona samozřejmě v životě rvačka vypadá ledasjak, ale ta naše společnost pořád opakuje takové defensivní pojmy. Měla by se naučit i ty ofenzivní.“
Karlosi, byl jste hostem pana Krause. Jaká je to zkušenost?
Vémola: „Zkušenost je to úžasná. Mě ale asi nejvíc nadchl tento rozhovor, že si pan Kraus všiml té cesty. Protože většina našich fanoušků nebo speciálně lidí, kteří vidí náš sport poprvé, si všímá jen toho výsledku, toho, co se děje v kleci. A to že on zmiňuje tu cestu, tak je vidět, že ten sport studoval důkladně. Když si toho lidé všimnou, osloví to diváky. Že nejsme nějací barbaři, kteří se mlátí někde po diskotékách. To mě tedy velmi potěšilo.“
Kraus: „A o tom je i příběh každého z nás, akorát u sportovců je to vidět víc. A výsledky jsou jednoznačný a nediskutabilní. To je zase na sportu kus spravedlivé odměny. Vyhrajete jedna nula, můžou říkat, jak to bylo náhodné, nespravedlivé, ale ta výhra platí. A je to jedna z věcí, kde Karlos může udělat ještě dost práce. Aby se Češi naučili, že výhra je pocta a úspěch, ne zločin. Někdy máme roupy dělat z toho zločin.“
Mimochodem když byla řeč o diskotékách. Když jste tu měl rappera a zápasníka Marpa, říkal jste, že jste rvačky zažíval…
Kraus: „Ano, zažíval. Já byl tedy na té opačné straně. Já byl ten házený. Takže já bych mohl Karlosovi popsat pocity během letu. Ale u mě byla odvaha do toho vůbec jít. A druhá věc je, že se to vždy zvrtlo v takový moment, že vám nejde o to, jestli vyhrajete nebo ne. Ten moment je daný tím, že si řeknete, nenechám to být. Vzniklo to třeba při tancovačce, kde byla dáma a bylo třeba zemřít se ctí. A že jsem přežil, byla šťastná náhoda.“ (rozesměje se)
>> Lístky na největší událost českých bojových sportů v O2 areně <<
