24°C
Krasavec a vycházející hvězda českého motosportu: Chci si prostě užívat!
Ve 20 letech se pomalu dostává do povědomí fanoušků a hlavně fanynek! Motocyklový závodník Oliver König, který v lednu jako první v historii přestoupil z třídy Supersport 300 rovnou do superbiků, se však zatím do vztahu nehrne.
Po vašem přesunu o vás média stále více informují. Vnímáte rostoucí popularitu? Například u děvčat?
„Cítím růst v mojí kariéře. Ale já si nijak výjimečný nepřipadám. Možná trochu vnímám, že se o mě víc zajímají média a lidi, kteří třeba motosport v minulosti tak nesledovali. Jediné, co si u holky přeju, je, aby mě měla ráda takového, jaký jsem. Ne aby si mě všimla jenom kvůli tomu, že mi to teď momentálně jde na motorce.“
Máte přítelkyni?
„Jak je ta chytrá věta? Zatím jsem nenašel tu pravou? Ne, já si myslím, že jsem ve věku, kdy si mám prostě užívat, a nechci se nijak vázat. Ale může se stát cokoliv, třeba se zamiluji do nějaké na aqua-aerobiku, kam každé ráno chodím.“ (smích)
Na závodní dráze atakujete rychlost 300 km/h. Nebojí se o vás rodiče?
„Myslím, že to snáší čím dál hůř. Vlastně po minulé sezoně, kdy v naší kategorii bylo dost fatálních nehod u mladých kluků. Já si neumím představit, že by moje dítě jezdilo. Musí to být hrozné. Na motorce je to pro mě v pohodě, ale dívat bych se na to nemohl.“
K těm nehodám se chci vrátit. Loni v září se v Jerezu zabil teprve 15letý Španěl Dean Viñales.
„Stalo se to jenom pár metrů za mnou! Vůbec se mi pak nechtělo startovat. Překvapily mě reakce ostatních jezdců, kteří bez rozmyslu hlasovali pro uskutečnění závodu. Možná jsem měkký, ale měl jsem z toho fakt divný pocit.“
Jaký byl váš nejhorší pád?
„V roce 2020 jsem měl zlomenou pánev, to jsem čtrnáct dní ležel ve Španělsku. Musím zaklepat, že nic vážnějšího se mi nestalo. Myslím, že za to vděčím sportovní gymnastice, kterou jsem dělal v dětství. Díky pružnějšímu tělu dokážu lépe stroj ovládat, a navíc umím i salto. Ale bez motorky.“
Čeho byste chtěl v motosportu dosáhnout?
„Samozřejmě všichni chtějí být mistři světa a podobně. Já si zatím nedávám takto dlouhodobé cíle, ale spíš ty dílčí. Chci vedení týmu Orelac Racing přesvědčit o tom, že se ve mně nezmýlili a můžou mi v superbicích věřit.“
