Další Loprais po Dakar? Syn Alex má na řízení talent od boha
Koncem roku 2013 zažil Aleš tu nejšťastnější »nultou etapu« Dakaru: 23. prosince jeho manželka Gabriela přivedla na svět syna Alexe. „To jsem ještě byl tady v Česku, v porodnici jsem je vyzvednul, přivezl domů a fičel jsem na Dakar,“ vzpomíná.
Z Alexe (9) možná roste závodník, třetí generace Lopraisů. „Máme neskutečný vztah. I Kája ho měl vždycky rád a rozumněli si od prvního dne. U nás napříč všemi Lopraisovic příbuznými je silné rodinné pouto. Hlavně můj taťka Milan to vždy držel pohromadě, občas si dělám legraci, že je nás ve firmě přeLopraisováno."
Aleš si vybavuje, že ho táta k závodění netlačil. „Já mého syna také ne. Jak máte děti, celé to vidíte jinak, máte o ně strach. Alex prozatím trénuje na BMX, sjezdovém kole, motorce a bugynách a musím říct, že má obrovský talent od pánaboha, umí krásně řídit, nedělá chyby. Až mně jde mráz po zádech. Ale čím jsem starší, tím míň ho tam chci.“
Co na to manželka? „Miluje ho a věří mu, i když má přirozeně někdy strach. To nejde vytěsnit. Paradoxně nejraději jej vidíme, když hraje s kamarády fotbal. Při rallye a speciálně na Dakaru je spousta situací, které nemůžete ovlivnit. Za mě jsou třeba nejnebezpečnější vyprošťovací záležitosti, či jízda v prachu, která je velice nebezpečná. Kolikrát se stane, že jedou auta proti sobě, protože někdo minul kontrolní bod. A nejhorší je, když se to stane v kaňonech. A vy víte, že máte za sebou tři kamazy… Můžete troubit, svítit, ale víte, že on jede střelbu. Takových momentů je tam bohužel mnoho.“
