Rodina horolezkyně Kolouchové (†46) se nedostane k dědictví: Expert popsal, co může pomoct
Není tělo, není mrtvá! Tak se úřady staví k případu horolezkyně Kláry Kolouchové (†46), která se zřítila z osmitisícovky Nanga Parbat. Jak dlouho bude její rodina čekat, než se potvrdí to, co všichni už od 3. července vědí? Podle právníka Jana Černého vše nyní závisí na úřadech v Pákistánu, kde k neštěstí došlo.
Zatímco horolezečtí kamarádi Kolouchové kvitovali, že pátrání po jejím těle bylo ukončeno a neriskují se tak další životy, pro rodinu znamená toto rozhodnutí velký problém. Dokud je totiž maminka dvou dětí pro úřady »jen« nezvěstná, nemůže proběhnout dědické řízení a pozůstalí nebudou mít ani nárok na sirotčí nebo vdovecký důchod. Při tzv. domněnce smrti je lhůta pro prohlášení za mrtvého obecně stanovena na pět let.
V tomto případě by ale snad vše mohlo být rychlejší. „Jak dlouho poběží proces, bude záležet na předložených důkazech. Aby například jeden z jejích kolegů popsal, že ji viděl, jak padá, a nebylo možné, aby to přežila. Tělo má být navíc lokalizováno armádou,“ vysvětlil v rozhovoru pro Blesk Černý.
Je velký problém, že se tragédie stala právě v Pákistánu?
„Obecně je problém, že se jedná o cizinu. Pak vždy záleží na tom, jak je daná země vstřícná se svými úřady.“
A jsou Pákistánci vstřícní?
„Asi mohu říct, že zrovna Pákistán nebude úplně ten, s kým se bude spolupracovat ideálně, než kdyby se to stalo například v Evropské unii. Bude to samozřejmě těžší.“
Jediný svědkem je známý nepálský šerpa Taraman Tamang. Jak se k němu dostanou české úřady?
„Pokud ho už nevyslechli Pákistánci, tak by ho měli vyslechnout v jeho vlasti a nám pak tu svědeckou výpověď předat. Takhle se to alespoň běžně dělá.“
Pokud by se Pákistáncům tělo přeci jen nakonec povedlo vyzvednout a ta zpráva by obletěla svět, bylo by to pro české úřady dostačující?
„To ne, protože zprávám nemusíme věřit. Všechno musí přijít oficiální cestou.“