Krásná volejbalistka bojovala o titul Miss. Ve finále se bála schodů
Celý den se učit správně chodit, tři hodiny pod rukama kadeřníka čekat na ten pravý účes a hlavně se neustále smát. Modeling je také dřina. To moc dobře ví volejbalistka Tereza Fajksová, která se v sobotu večer představila ve finále Miss ČR 2009.
„Celá příprava trvala tři dny a nejvíce jsem se bála schodů,“ říká spanilá smečařka.
Fajksová se mezi tři nejlepší neprobojovala, letošní vítězkou se stala Aneta Vignerová. „Mrzí mě to trochu, samozřejmě. I tak jsem si celý večer užila, i když jsem byla docela nervózní. V zásadě jsem však tušila, kdo vyhraje,“ tvrdí dvacetiletá volejbalistka.
„Nebyly žádné náznaky od porotců, ale vnímáte, jak ta holka vedle vás vypadá a jak se chová. Aneta je moc krásná holka. Exotická. Myslím, že vyhrála ta správná. Chtěla bych vědět, kolik hlasů jsem obdržela. To se však nedozvím.“
Jaké jsou nejdůležitější atributy úspěchu v soutěži krásy? Podle Fajksové záleží především na vytříbeném chování a správném úsměvu.
„To mi bylo zpočátku vytýkáno. Prý jsem se nesmála, jak se patří. Takže jsem celý večer musela mít křečovitý úsměv. Snad jsem to zvládla. Každý z porotců má však na krásu jiný pohled. Navíc letos byl prý ročník velice vyrovnaný. Někde jsem četla, že se porota i pohádala,“ vypráví smečařka, která letos vybojovala s Brnem stříbrné medaile v extralize.
Největší nervy prý neměla z televizních kamer, ale z daleko pragmatičtějšího důvodu. „Bála jsem se schodů. Bylo jich tam osmnáct, pěkně prudkých, a já měla dvanácticentimetrové podpatky. Ale pár minut před přímým přenosem jsem byla nervózní tak z padesáti procent. Vše jsme totiž hodně nacvičovaly. Třeba chůzi jsme pilovaly od osmi hodin od rána do půlnoci,“ vysvětluje Fajksová.
„Je tam totiž hodně detailů, ve kterých se chybuje. A před finálním večerem jsme se líčily tři hodiny předem. Každá holka měla svého kadeřníka.“ Důkladná příprava se podle finalistky letošní soutěže Miss dá náročností přirovnat k maturitě.
„Navíc mé zranění se zády mě handicapovalo při volné disciplíně. Nemohla jsem proto tancovat na sto procent.“ A rivalita mezi soupeřkami? „Myslím si, že všechny dívky si navzájem přály to dobré. Držely jsme spolu. Samozřejmě mě mrzí, že jsem se nedostala na tu špičku. Ale nemáme si co závidět. Vítězky budou mít sice více práce a budou známější, ale má to i své nevýhody,“ dodává.
Třem nejkrásnějším českým dívkám se nyní nabídky jen pohrnou, ale ani Fajksová si nestěžuje. Naopak. Z agentur má plno nabídek. „Zatím se ale modelingu nechci věnovat na sto procent,“ tvrdí volejbalistka. Zatímco její kariéra modelky se naplno rozjíždí, ta sportovní stagnuje. Také kvůli zranění.
„Neskončila jsem s volejbalem natrvalo. Možná jen s extraligou. Ale chci hrát beach volejbal a vrátit se do první ligy v šestkovém volejbale. Vše záleží na mém zdravotním stavu. Volejbal je můj celý svět, má rodina ho hraje. Určitě u něj zůstanu, vždyť je to sport. A modeling je také sport.“
