Košťál: Návratnost posil? Nepřipadá v úvahu. Krok Sparty a Slavie ale vítám
Šest let stál v čele pražské Sparty, působil ve vrcholovém managementu tehdejšího Českomoravského fotbalového svazu. Ačkoli Vlastimil Košťál už nyní ve fotbale oficiálně nefiguruje, skvělý přehled si o něm udržuje dál. A samozřejmě mu neunikly mamutí investice, do kterých se v létě pustily celky Slavie a Sparty. „Tenhle krok vítám, může to kultivovat celý český fotbal,“ vykládá bývalý funkcionář v rozhovoru pro deník Sport.
Co na letní počínání obou pražských „S“ říkáte?
„Je to rozhodně zajímavé. Vnímám to jako zřejmý signál, že se oba kluby chtějí posunout výrazně kupředu.“
Překvapilo vás, že Sparta a Slavia vtrhly takhle razantně na zahraniční trh prakticky ve stejnou chvíli?
„Že to přišlo ve stejnou dobu, to asi náhoda nebude. Někdo udělal první krok, tím motivoval svého věčného rivala k tomu, aby se vydal stejnou cestou. Umím si představit, že vzájemná rivalita i v tomhle případě hraje roli.“
Jak velkou motivaci v tomto procesu hraje skutečnost, že příští ligový vítěz s velkou pravděpodobností postoupí přímo do základní skupiny Ligy mistrů?
„Je to určitě jeden z důvodů, ale myslím si, že vlastníci, ať už čínský investor či majitel Sparty Dan Křetínský, přemýšlejí dlouhodobě. Samozřejmě, může to být dílčí motiv, ale určitě ne rozhodující. Co se týká Dana Křetínského, ten má tendenci fotbal kultivovat celkově. Nejenže o tom mluví, ale je připravený to i investičně podpořit. Myslím, že se dobral k názoru, že je třeba přidat zahraniční zkušenosti a nové pohledy do svého podnikání, není to jen otázka trenérského týmu, ale i hráčského kádru. O těchto věcech s ním pravidelně komunikuju. Z mého pohledu je to určitě správný krok a myšlenka, která je v pořádku.“
Není těch změn ale příliš mnoho najednou?
„Probouralo se několik mantinelů, z hlediska odměňování trenérů, z hlediska investic do hráčů, z hlediska jejich platových stropů. Jsou to zásadní změny. Jestli to zatraktivní ligu, tak je to jenom dobře. Třeba nás to někam posune a budou z toho profitovat i další kluby, které to může vyprovokovat k lepším výkonům, k rychlosti a většímu důrazu. To jsou věci, které mohou českému fotbalu pomoci. Ten je mezinárodní. A musíme si uvědomit, že český fotbal neznamená čeští hráči.“
Mohou mít tyhle investice vůbec nějakou návratnost?
„Ne. Opakuju zřetelně, ne. Nepřipadá v úvahu. Sponzorské fondy jsou nějakým způsobem vyčerpané, je to otázka prize money, které si kluby mohou vykopat ve velkých pohárech. Je ale třeba si uvědomit, že i kdyby oba kluby postoupily do Ligy mistrů a uhrály tam nějaká kola, tak si jednorázově pomohou k významné částce. Ale náklady na hráče a provoz běží dál, když skoupíte tolik fotbalistů, nemůžete z toho za rok vystoupit. Tok peněz pokračuje, aby to bylo hodně optimistické a prostředky se vrátily, znamenalo by to se stát pravidelným účastníkem Ligy mistrů. V tomhle případě vím, o čem mluvím, není to vůbec jednoduché. Náklady jsou enormní i v letech, kdy se Liga mistrů nehraje, a úspěchy nejsou takové. Neumím si představit, že by tenhle produkt vydělával, ani si ovšem nemyslím, že by to v případě obou majitelů hrálo nějakou roli.“
Věříte, že čínský investor vnímá Slavii jako dlouhodobý projekt?
„To je otázka, která by měla směřovat na pana Tvrdíka, měl by mít maximum informací. Obecně, jak já jsem poznal čínské investory, nejsou to nahodilé investice. Není to jako ruský investor, který když ho to baví, tak to funguje, viz Kontinentální hokejová liga. A když ho to nebaví, tak je druhý den pryč. Číňané uvažují jinak, je to jiná mentalita. Snad to tak je i v případě Slavie.“
Co říkáte na zajímavé zahraniční hráče, kteří míří do české ligy?
„Jsou to fotbalisté, kteří jméno mají, hráli ve velkých klubech. Jak se prosadí v lize a jak ji budou kultivovat, to se ukáže. Aby se nestalo, že naši ligu nezrychlí, ale naopak sami zpomalí na její úroveň. Tohle riziko existuje, je na trenérech, aby se to nestalo. Hráči se musí prosadit. Danny vypadá výborně, rozehrál se Van Buren. I Sparta přivedla evropskou kvalitu, uvidíme, jak se to projeví. Jméno samo o sobě góly nedává, ani peníze je nestřílí. Musí z toho vzniknout fungující harmonický celek, který si rozumí, respektuje se a nežárlí na sebe. Navíc to jsou nároky na české hráče, kteří budou vysedávat na lavičce, koukat na ty cizince a říkat si: ,Tak já tady celý život pracuju, teď přijde frajer, kterého to tu ani moc nebaví, ale dostane pětkrát větší plat, než mám já.‘ To jsou nové věci, trenéři a kluby to musejí zvládnout, nebude to jednoduchý úkol.“
Spatřujete právě v udržení zdravé atmosféry uvnitř mužstva to největší úskalí?
„Myslím si, že to je velmi složité. Tady bych se pouštěl na tenký led, kdybych se měl vyjádřit, který z těch managementů má větší šanci to zvládnout, jestli vůbec některý z nich tu šanci má. To už nechme na samotné výsledky.“
