Úkol splnil, i když ne svou zásluhou. Pavel Horváth nicméně fotbalisty Příbrami v nejvyšší soutěži udržel a věří, že se mu to povede i v nové sezoně, kterou středočeský tým otevře dnes domácím zápasem s Teplicemi. „Věřím tomu, že tím, že se do kádru trošku seklo, budeme lepší,“ říká odhodlaně.
Se sedmi góly byl Michal Škoda nejlepším střelcem Příbrami v uplynulé sezoně, nicméně další už za středočeský klub nepřidá. A nešlo zrovna o idylický rozchod, zkušený útočník si postěžoval, že s ním trenér vůbec nekomunikoval. „Řekl, že jsem se s ním nebavil, což mě mrzí. To prostě nebyla pravda,“ brání se Pavel Horváth.
Je pro vás angažmá v Příbrami dobrodružnější, než jste čekal?
„To nevím, každopádně je to pro mě velká změna. Denodenně se potkávám se šéfy klubu, což v Plzni z pozice trenéra béčka úplně nebylo. Můžu ovlivnit spoustu věcí. Další skvělá věc je, že mám internacionální šatnu, v které se hodně používá angličtina, a tím, že přišel Isaac Boakye, který byl šest let v Portugalsku, jsem oprášil i portugalštinu. Každé cvičení nebo zásadní informaci komentuju ve třech řečech, což je pro mě perfektní trénink.“
Je to větší stres oproti relativní pohodě, kterou jste měl v Plzni coby trenér třetiligové rezervy?
„Stres je vždy takový, jaký si připustíte. Nejsem nervák, ale před každým zápasem napětí cítím. Chtíč vyhrát mám však všude stejný, teď se akorát potkávám s lepšími týmy. Ale tlak si na sebe vytváří každý sám tím, co si připustí. Starám se jen o to, abych nezapomněl předat nějakou informaci, která je důležitá.“
Nastala chvíle, kdy byste si vyčítal, že jste nabídku Příbrami vzal?
„Zatím asi ne. Beru to jako obrovskou zkušenost, jsem přesvědčený o tom, že kdyby tu nabídku dostalo dalších dvacet trenérů, tak by ji všichni kromě Karla Jarolíma a Boba Páníka vzali. Povedlo se nám ligu zachránit, byť ne asi způsobem, jaký jsme si představovali, ale jsme v lize na další sezonu a já budu dělat vše pro to, aby bylo vidět, že mužstvo se mění ku prospěchu věci.“
Bylo důležité, že vám vyšel začátek?
„Naše pozice byla od začátku těžká, jen na jeden víkend jsme se dostali z poslední pozice. Ale furt jsme byli ve hře. Bylo důležité, že jsme vyhráli v Olomouci, což se Příbrami dlouhodobě nedařilo, od toho jsme se mohli odpíchnout.“
Překvapil jste nasazením devatenáctiletého gólmana Martina Melichara. Chtělo to hodně odvahy?
„Myslím si, že jsem neměl co ztratit, něco jsme změnit museli, Martin vypadal v tréninku velmi dobře. Samozřejmě taky vidím, že opticky vypadá menší, než ve skutečnosti je, protože je opravdu hodně silný, osvalený. Viděl jsem, co všechno na tréninku pochytá, všichni jsme samozřejmě byli šťastní, že to vyšlo. Uvidíme, jak daleko se nakonec dostane.“
Povedla se vám i nová stoperské dvojice Olivier Kingue – Soufiane Dramé, kterou někteří začali srovnávat s ex-slávisty Simonem Delim a Michaelem Ngadeuem. Sedí to?
„Dramé je skvělej kluk, který mluví normálně česky, což pro mě bylo strašný překvapení. Důrazný rychlý hráč, o kterém jsem byl přesvědčený, že nám vzadu může pomoci víc než v záloze. Kingue má taky velikánské předpoklady, trošku jsme si na něm dali záležet, zvolili jsme k němu osobnější přístup. A myslím si, že se nám to ve většině zápasů vyplatilo.“
Naopak třeba ve Zlíně (0:1) jste postavil do základní sestavy Miroslava Slepičku – a nevyšlo to. Projevila se v tom vaše trenérská nezkušenost?
„Nechci říct, že mám na nějaké chyby právo, ale asi nikdo není neomylný. Udělají ji i trenéři na vyšší úrovni, než jsem já. Ve Zlíně to nebylo jen Mírou, nastoupili i další hráči, kteří do té doby tolik nehráli. Pro Míru to bylo hrozně těžké, protože byl odříznutý, proto jsem ho o přestávce vystřídal. Ale viděl jsem ho v tréninku a byl jsem přesvědčený o tom, že je schopen to zvládnout.“
Po sezoně jste se nicméně s ním i dalším zkušeným útočníkem Michalem Škodou rozloučili…
„Někdo mi tlumočil jeho rozhovor, v kterém řekl, že jsem se s ním nebavil, což mě mrzí. To prostě nebyla pravda. Pro mě Polidar odváděl skvělé výkony a neměl jsem vůbec důvod přemýšlet o tom, že by byl na hrotu někdo jiný. Michal mě nepřesvědčil o tom, že by byl přínosem pro naše mužstvo, a proto mu vedení nenabídlo další smlouvu.“
Hráčů nemáte nicméně moc. Nebyl řez kádrem příliš rázný?
„Skončili jsme poslední, takže to asi moc dobrý nebylo. Horší být nemůžeme. Věřím tomu, že tím, že se do toho trošku seklo, budeme lepší. Chceme zdravé kluky s velkým srdcem, kteří budou ochotní se za Příbram obětovat.“
V Přípravě jste hráli jen jeden zápas s druholigovou Duklou, který jste navíc prohráli. Nespoléháte v nadsázce zase na to, že se zachráníte díky koronaviru?
„Teď už je to nastavené jinak, takže na to se určitě nespoléháme. Ještě do 22. července jsme trénovali, kluci nějaké volno potřebovali. Určitá nerozehranost tam jednoznačně může být, ale věřím tomu, že hráči budou mít hlad ukázat, že do ligy patří.“
Co říkáte na rýpance starších kolegů, že společně s Radoslavem Kováčem v Opavě jste dva trenéři v nejvyšší soutěži bez licence?
„To není rýpanec, tak to je. Licenci nemám, studuju ji, budu se snažit to dodělat. Starší kolegové mají pravdu, co na to mám říct?“
Říkáte si v některých situacích, jak by v nich reagoval třeba Pavel Vrba?
„To jste mě překvapil. (směje se) Většinou je to tak rychlé, že se takhle uvažovat asi nedá. Ale nemám licenci, takže jen dávám k dobru svůj názor. Zatím se mi nestalo, že bych si říkal, co by asi tak udělal Vrbič. Možná by se schoval do budky a stoupnul by si za sedačku, jak to dělal vždycky, když byl naštvanej. To bych možná taky mohl udělat.“
Podporuje vesnický fotbal
|
Kdo má televizi, tomu nemohl uniknout reklamní klip, v němž Pavel Horváth účinkuje v hlavní roli. A v jeho rámci se musí vydat i pro zakopnutý míč do rybníka. „Točili jsme jeden celý den,“ vzpomíná. „Věděl jsem, že půjdu do vody, ale že to bude až tak špinavý a studený, to jsem nevěděl,“ dodává s úsměvem. Kampaň Gambrinusu s názvem Výkopná 2020 má za úkol oživit společenský život na vesnicích, který stejně jako fotbal na nejnižších soutěžích přerušila pandemie koronaviru. „Všichni doufáme, že se to zase rozběhne,“ říká Horváth. „Každý sleduje svou oblíbenou vesnici, ke které má jakýkoli vztah, tento fotbal by jednoznačně zmizet neměl. Naopak je třeba ho podporovat.“ |
