Dvakrát se kapitán Slavie Praha, slovenský legionář Martin Dobrotka, trefil v pohárovém utkání v Chrudimi do stejné sítě, jeho trefy měly ovšem rozdílnou hodnotu. Těsně před přestávkou vlastním gólem nechal domácí vyrovnat, krátce po ní znovu poslal červenobílé do vedení.
Správný kapitán když něco pokazí, tak to i napraví. Berete to?
„Když byla šance, tak jsem to využil a trefil se. Ale vlastní gól, to se ve fotbale stává. Už jsem se nemohl balonu vyhnout, odrazilo se mi to od stehna do branky. Říkám, to se ve fotbale stává.“
Na nohu jste se díval vyčítavě, jako by vás neposlouchala.
„Ne, byla to moje chyba. Díval jsem se, jak vybíhá brankář, přišel prudký centr. Shodou okolností míč nikdo nezasáhl, mě to trefilo do nohy a odrazilo se to do sítě. Rovnou.“
Vypadnout s amatérským týmem by bylo asi hodně nepříjemné. Zvlášť pro vás, kapitána. Souhlasíte?
„Neřešte, co by kdyby. To je normální, že se vypadává i s týmem z nižší soutěže. Každý ročník českého nebo slovenského poháru je nějaké překvapení a jinde ve světě taky. Nebylo by to samozřejmě příjemné, ale nestalo se tak, tak to nerozebírám.“
Nastoupíte, odevzdáte dobrý výkon, pak se opět přesunete do stavu marodů. S čím přijdete teď?
„Nechci z toho dělat tradici, ale bohužel. Po zápase na Slovácku jsem měl výron a dva týdny byl mimo. Dneska jsem do toho opět naskočil. Cítím se naprosto v pořádku, tak doufám, že mi to vydrží. Vím ovšem, že to říkám pořád.“
Počet přítomných diváků 2800. Víc než leckteré prvoligové návštěvy. Co tomu říkáte?
„Jenom jim mohu poděkovat, že přijeli a vytvořili skvělou atmosféru. Je to paráda, Slavia má skvělé famoušky.“
Loňská hrůza je pro vás už zašlá historie, nebo zůstává mementem?
„Ve fotbale to tak někdy je. Chytili jsme se jedním, dvěma zápasy, přišlo sebevědomí, která nám loni chybělo. A také se přiklonilo štěstí. A jede to. Jdeme ale pomaličku, postupně, není třeba to přeceňovat. Z uplynulé sezony je třeba se poučit. Žádný hráč už nechce zažít, aby se to opakovalo.“
Související články
