Repete po dvou letech. V září 2021 se druholigová Líšeň postavila doma pražské Spartě a prohrála 0:3 (góly: Drchal 2, Minčev). Ve středu odpoledne si to stejní soupeři rozdají na okraji Brna ve třetím kole MOL Cupu znovu. „Pro některé to bude zážitek na celý život,“ tvrdí trenér Milan Valachovič (56) v rozhovoru pro iSport.cz. Jeho ambice? Vstřelit slavnému týmu gól.
Před dvěma lety jste Spartě slušně vzdorovali. Vzpomínáte?
„Během dvou měsíců jsme se s ní utkali dvakrát. Už předtím jsme hráli přípravný zápas v Praze na čtyřikrát třicet minut. Tak si to přál tehdejší trenér Sparty Pavel Vrba. Dostali jsme gól až ve 119. minutě a prohráli jsme 0:1. Obstáli jsme velmi dobře, ale když jsem se bavil s klukama, byli obrovsky nervózní. V tom druhém utkání se dala Sparta potrápit víc. Bohužel jsme po naší chybě brzy inkasovali a pak byla vidět zkušenost soupeře. Výsledek si kontrolovala, třetí branku jsme dostali od Minčeva na konci.“
Jak to bude vypadat letos?
„Zaměřujeme se na jejich způsob hry. Sestříhával jsem video ze zápasů Sparty, třeba s Dinamem Záhřeb, Limassolem, se Slováckem. Můžeme vycházet i z konfrontace s jejím béčkem v minulé sezoně. Zachraňovalo se, takže proti nám nastoupilo osm hráčů áčka. Například Panák, Mejdr, Wiesner, Karabec, Juliš… A my jsme uhráli venku remízu 0:0, hráli jsme dobře defenzivně a ve druhém poločase jsme měli dvě obrovské šance, které oni neměli. Otevřenou partii od nás nikdo nemůže proti Spartě čekat. Líšeňská DNA je zaměřena na dobrou obranu.“
Ze škaredého nedělního derby se Slavií si asi nic nevezmete, co?
„Vždycky se dá něco najít. Standardky, rozestavení. Nepříjemný byl Olatunji. Odborné názory na ten zápas nechám jiným. Jako druholigový kouč přece nemůžu kritizovat utkání dvou našich nejlepších týmů se špičkovými trenéry. To by vůbec nebylo na místě.“
Každopádně vy půjdete do bitvy s favoritem v pohodě. Pětkrát v řadě jste ve druhé lize neprohráli.
„Všude se píše, jak se chce hrát fotbal. My jsme ho měli tři roky postavený na dobré organizaci. V Česku obecně není moc kreativních hráčů. Navíc nám loni odešel Jarda Málek, předtím Honza Silný, Ondra Ševčík. Chtěli jsme být letos hernější, v létě to vypadalo super. Ale přišly mistráky a v nich se ukázalo, že to asi není ideální cesta. Vrátili jsme se k tomu, na čem jsme předtím tři roky pracovali. Je jednodušší naučit hráče bránit. S kreativitou je to v naší republice hrozně těžké. Zatím se nám daří, i když naposledy jsme měli na béčku Sigmy obrovské štěstí. Věřím, že proti Spartě budou kluci odvážnější. Pro některé to bude zážitek na celý život.“
Věříte, že opět obstojíte?
„Když jsem se díval na soupisku Sparty, může postavit dvě rovnocenné jedenáctky. My tak široký kádr nemáme. Ze zápasů se dostáváme trošku déle. Hraje se ve středu a hned v sobotu nás čeká důležitý zápas s Táborskem. Pro trenéra je to dost velká komplikace. Druhá liga je hrozně vyrovnaná, rozhoduje opravdu každý bod. Já kladu největší důraz na ligovou soutěž. My každý rok mluvíme o záchraně a pak se překvapujeme.“ (úsměv)
Hraje se od 16 hodin. Stihnou to všichni hráči z práce?
„Myslím, že jo. Jsou výjimky jako je tahle, kdy si vyberou volno. Machalík, Vandas a Mezera mají dopoledne brigádu na stadionu. Furt se tam něco děje, teď se dodělávala orlovna. Přišel jsem v pondělí ráno a Vandas už jezdil se sekačkou. Ptal jsem se ho, kolik u toho nachodí. Říkal, že osm deset kilometrů. Potom jde na oběd a trénink. Máme to komplikovanější. Minimálně půlka hráčů má své zaměstnání, částečné úvazky. Opravdových profíků máme hodně málo. Jsem rád, když můžeme mít jeden dopolední trénink týdně. Zvykli jsme si na to. Když k nám přijde někdo nový, musí s tím počítat. Jdeme do toho zápasu jako v tom americkém filmu.“
Kokosy na sněhu?
„Spíš Mystery, Aljaška.“
Původně jste měli hrát se Slováckem. Pak se los anuloval a na druhý pokus jste dostali Spartu. Těší vás to?
„Byl jsem rád i za Slovácko. Hlavní je, že hrajeme doma. Když jsem si představil, že hrajeme ve středu odpoledne třeba v Jablonci nebo v Teplicích…Kdo by tam přišel?! Moc tomu nerozumím. Chtěl bych, aby se Sparta nebo Slavia prezentovaly na hřištích menších klubů, jak to bylo dřív. To mi dávalo větší smysl, než aby jel Vyškov do Teplic nebo Prostějov do Jablonce. Já mám na los nějaké štěstí. Když jsem byl v Hlučíně, dostali jsme v poháru tehdy mistrovskou Plzeň. Během mého působení v Lanžhotě nám nalosovali Baník Ostrava, dorazilo tři a půl tisíce lidí. Před dvěma lety jsme měli Spartu, teď zase. I Slovácko by byl zajímavý soupeř ze špičky ligy.“
Nechtělo by to ten velký tým jednou porazit?
„To by byla nadstavba. Ale všechno je možné. Spartě jsme ještě nedali gól. Jestli by to teď nebyl největší úspěch.“ (úsměv)
