Kapitán Sparty Matějovský: Jsem připraven nastoupit. Ale ideální to není

Sparta už má znovu svého kapitána. Třicetiletý záložník konečně vypadl z kolotoče lékařských kontrol a individuálních tréninků, už je opět se svým týmem na hřišti. „Jeden hráč však neznamená nic,“ upozorňuje Marek Matějovský.

Jak jste byl se svým návratem po zranění proti Českým Budějovicím (3:1) spokojen?
„Moc ne. Samozřejmě jsem byl rád, že jsem mohl naskočit do utkání, což je něco jiného než tréninky, nicméně určitě bych si to představoval jinak. Lepší. Ale na druhou stranu se furt uklidňuju tím, že návrat není jednoduchý - zvlášť v prostředí, v jakém zápas probíhal. Bez diváků to bylo strašný, a když k tomu připočtu to úmorné vedro... Po zápase jsem klukům musel říct, že klobouk dolů před nimi, že to zvládli, protože to bylo vražedný. Beru to tak, že jsem se vrátil, s kotníkem nemám závažnější problémy, drží, i když to potřebuju mít zatejpované a stále o tom ještě vím. Není to ideální.“

Proti Českým Budějovicím jste několikrát nahrál soupeři. Byl tedy ten návrat těžší, než jste vůbec čekal?
„Začátek je přesně o tom chytit se nějakou jednoduchou přihrávkou, což se mi nepovedlo. Hned prvním kontaktem jsem balon odevzdal soupeři - a to tak trošku poznamenalo celé mé představení. Snažil jsem se aspoň být aktivní a nabízet se, pomoct klukům. Ale myslím si, že jsem dostatečně soudný na to, abych věděl, jak to vypadalo. Spokojený jsem nebyl.“

Vnímal jste během té pauzy, že na vás Sparta čeká jako na spasitele?
„To jsem samozřejmě chtěl nějakým způsobem mírnit, nechtěl jsem, aby se to vůbec do takové polohy dostalo, protože vím, že jeden hráč v podstatě neznamená nic. Klukům jsem pochopitelně fandil a přál jsem si, aby ty výsledky byly co nejlepší, což se dá říct, že se i povedlo. I když předváděná hra nebyla kolikrát ideální. Ale to dávám na vrub startu sezony, týmů, které mají problémy to hned od začátku nakopnout, je víc. Věřím, že to bude jen lepší.“

Nesnažil jste se svůj návrat po zranění ještě urychlit?
„Určitě jsem pro to s doktory, fyzioterapeuty, maséry a kondičními trenéry dělal maximum. Ale to zranění zas tak lehké nebylo, kotník opravdu nevypadal dobře a trvalo strašně dlouho, než otok zmizel. Ještě dnes to tam v podstatě pořád trošku je. Myslím, že jsem to zkrátil na nejmenší možnou míru. Kdybych to uspíšil, uškodil bych týmu a jsem stoprocentně přesvědčený o tom, že bych uškodil i sám sobě. V Readingu jsem ten návrat uspěchal a hned v prvním utkání jsem si zranění kotníku obnovil a pak jsem vypadl na tři měsíce. To jsem za žádnou cenu nechtěl dopustit a ve stejném duchu jsem mluvil s celým realizačním týmem. I dnes o tom kotníku stále vím a není to na takové zdravotní úrovni, jak bych si přál. Umožňuje mi to naplno trénovat a vstoupit do zápasů, ale musím na tom pracovat v posilovně každý den, abych kotník ještě víc posílil.“

Takže se proti Feyenoordu cítíte na základní sestavu, nebo ne?
„Trenérovi jsem řekl, že jsem stoprocentně připraven a že mě nic v ničem neomezuje. Ale určitě by pro mě a pro tým bylo lepší, kdybych těch utkání mohl před tak důležitým zápasem odehrát víc.“

Spartě se však vaše zkušenost proti soupeři typu Feyenoordu určitě hodí, ne?
„Když už do toho půjdu, chci, abych týmu pomohl a ne jen, aby tam byl hráč s nějakým věkem, který by týmu nic nedal. I proto jsme se domlouvali s realizačním týmem, že by bylo dobré, kdybych naskočil aspoň na část utkání proti Budějovicím, abych si to trochu osahal. I když jsem opravdu poctivě trénoval, zátěž v zápase nic nenahradí. To je něco úplně jiného.“

Jenže bez vás má záloha Sparty věkový průměr sotva nad dvacet let. Je to vůbec pro takový klub únosné?
„Tohle ve Spartě asi nikdy nebylo, ale to není otázka pro mě. To je věc vedení klubu a trenérů, jak si přejí tým složit. Teď to tady prostě takhle je a nemá cenu o tom nějak diskutovat, ale spíš se zakousnout, pracovat a snažit se odvést maximum. Kluci, co hráli místo mě, si nevedli špatně, takže i kdybych na Feyenoord nebyl, nějaká kvalita tam je. Museli by si s tím poradit.“

Vaše role v záloze Sparty se oproti minulé sezoně změnila. Mohl byste vysvětlit, v čem spočívá ten rozdíl?
„Když jsem se na začátku přípravy bavil s trenérem, měl takovou vizi, že bych vycházel více zezadu, abych si víc bral balony od stoperů a krajních obránců a snažil se víc rozehrávat. Ale nebyla to vyloženě jen moje role, týkalo se to všech středových záložníků. Chceme, aby se víc kombinovalo a hrálo po zemi, než aby zakládali útoky krajní beci nějakými nákopy dopředu. Jednou to jde líp, jednou to jde hůř, ale myslím si, že nějaká tvář týmu se v přípravě nastartovala. Nějakým způsobem to fungovalo, hrálo se víc po zemi, dalo se do toho víc klidu. Pak ale přišla mistrovská utkání a vypadalo to trošku jinak.“

Je play off Evropské ligy s Feyenoordem pro Spartu klíčovým duelem sezony?
„Nevím, jestli přímo klíčový, ale určitě jeden z velmi důležitých. Uděláme všechno pro to, abychom se do základní skupiny probojovali, i když los nám určil z osudí jednoznačně nejsilnějšího soupeře. Jak moc to ovlivní průběh sezony, se teprve uvidí. Ať už v pozitivním, či negativním slova smyslu.“

Loňské vyřazení s Vasluií však sezonu Sparty určitě ovlivnilo...
„Tam to bylo paradoxní. I díky tomu, že jsme s Vasluií vypadli, podzim v lize jsme ovládli, byť tam nějaké výpadky taky byly. Ale přece jen na Spartu poháry patří, takže to byla určitě specifická sezona. To už tentokrát dopustit nechceme, i když sílu soupeře uznáváme.“