„Maribor si na Spartu věří,“ říká exostravský záložník Lubomír Kubica. V týmu slovinského mistra působil rok a půl. Prostředí klubu dobře zná. V rozhovoru pro Sport uvedl, že Letenské čeká sok, který se výkonnostně zvedá.
Nechybělo mnoho a Kubica mohl ve 4. předkole Evropské ligy proti Spartě hrát. Po jarním hostování v izraelském Ašdodu hledal angažmá a znovu jednal s Mariborem, kde patřil k největším oblíbencům fanoušků.
Nakonec ale zvolil finančně lukrativnější angažmá v ázerbájdžánském Interu Baku. Nicméně se svými bývalými spoluhráči i sportovním ředitelem klubu Zlatkem Zahovičem je v kontaktu.
Znáte dobře mentalitu Slovinců. Věří si podle vás na Spartu?
„Určitě, mají to v povaze. Věřili si i na Švýcary, ale asi na ně dolehl tlak (po výhře venku 3:2 prohráli doma s FC Curych 0:3 – pozn. red.). Proti nim vůbec nehráli to, na co byli zvyklí. Každopádně doma je poženou temperamentnější fanoušci. Hraje se na takřka novém stadionu, a i když má kapacitu jen dvanáct tisíc, bude plný.“
Vnímají to tak, že se jim otevírá velká šance na postup?
„Určitě mají respekt, protože Sparta má pořád jméno. A po ekonomické stránce se s ní nemůžou rovnat. Na druhou stranu vědí, že to není nepřekonatelný soupeř, jako kdyby hráli proti nějakému velkému týmu.“
Co podle vás v Mariboru Spartu čeká?
„Fanoušci určitě poženou domácí, kteří, pokud nedostanou rychlý gól, ucítí šanci. Mají dobrý útok, třeba Brazilec Tavares je výborný. Přišel s nadváhou, ale už když jsem ho viděl na zkoušce, bylo poznat, že je na jiné úrovni než ostatní útočníci. Shodil okolo pěti kil, nabral kondici a řekl bych, že jim udělal titul, za sezonu dal snad patnáct gólů.“
Kdo ještě patří k oporám?
„Zoran Pavlovič, který hrával se Zahovičem v reprezentaci. Režíruje hru a zahrává standardní situace. Jinak jsou to mladí kluci, kteří umí s balonem. Co se týká obrany, nechci říct, že je špatná, ale není to silná stránka.“
Nechybělo prý mnoho a vrátil jste se do Mariboru.
„Stačilo souhlasit s podmínkami. Já tam hrál rád, udělal jsem si tam dobré jméno. Maribor je hodně fotbalové město, panuje tam velká euforie. Jsem pořád ve spojení s kluky nebo i se Zlatkem Zahovičem. Říkal mi, ať si vydělám peníze, a za rok se vrátím zpátky k nim.“
Se Zahovičem máte nadstandardní vztahy?
„Byl se všemi hráči v pohodě, ale já patřil k nejstarším, takže se k nám choval trochu jinak.“
Získal si vás hned od začátku?
„Překvapilo mě, jak moc byl přístupný, choval se, jako kdyby ani neukončil kariéru a pořád hrál. Zašli jsme na kávu a bavili jsme se spolu. Ptal jsem se ho třeba, jaké to bylo, když hrál s Valencií finále Ligy mistrů. Prostě jsme mluvili jako rovný s rovným. Na tréninku si s námi párkrát zahrál, nebo na konci soutěžil s Pavlovičem v trestných kopech o kafíčko. Brankář věděl, kam to půjde, ale on to stejně dal. Je fakt, že trošku přibral.“ (směje se)
Jak si podle vás vede v roli funkcionáře?
„Když jsem tam přišel, Maribor v té době už dlouho nic na domácí scéně nevyhrál. On dorazil asi měsíc po zahájení soutěže. Zavedl pořádek, bylo vidět, že má autoritu. Před minulou sezonou, na jejímž konci jsme se stali mistry, si přivedl trenéra Darka Milaniče. A ten má taky autoritu. V klubu byli dobří mladí hráči, ale chyběl nějaký systém na hřišti. Teď jsou už nějaký čas pohromadě a řekl bych, že jdou nahoru. Makají a vidí, že mají šanci prodat se do lepších klubů. Během té mistrovské sezony chodila na zápasy spousta skautů evropských klubů. Vlastně i proto, že tam byl Zahovič, který má v Evropě velké jméno.“
Znamená to, že vzestup Mariboru souvisí zejména s příchodem Zahoviče?
„Řekl bych že ano. Přišli nějací sponzoři, pak i výsledky. On je tam velkou legendou, i když je to pořád mladý chlap.“
