Zradil Hubník Spartu? Bolelo mě to, brání se
AKTUALIZOVÁNO – Bolest v nártu se podle jeho slov překousnout nedala. „To zranění mě limitovalo, nebyl jsem stoprocentně připraven,“ říká Sparťan Roman Hubník o svém zranění, kterého vyřadilo z prohraného zápasu s Kodaní.
Kdy se rozhodlo, že do utkání nenastoupíte?
„Čekali jsme dlouho. Sice jsem s mančaftem asi tři tréninky měl a myslel jsem si, že to půjde, jenže nakonec ta bolest byla v kopačce pořád hodně velká. Znovu jsem asi na tři dny vysadil a pak to zkusil ještě v den zápasu.“
Jak noha reagovala?
„Nešlo to. Řekl jsem trenérovi, že pokud nejsem na sto procent a byl bych jen na nějakých osmdesát, do zápasu nenastoupím.“
Jak vás nárt limitoval?
„Právě že v určitých fázích dost. Při změně směru přicházely největší problémy, nebo u rychlých zasekávaček. Není to ligový zápas, kdy mančafty nejsou na takové úrovni. Bylo tam riziko, že bych kvůli tomu, že mě to bude omezovat v pohybu, udělal nějakou chybu. Jsem takový, že pokud to u mě není na sto procent, do utkání nejdu.“
Nešlo střetnutí odehrát třeba s obstřikem nebo pod léky tlumícími bolest?
„Obstřik? Ten vydrží třeba pět nebo deset minut a pak se to znovu vrátí. Navíc nejsem zastáncem obstřiků a tišících léků a hrát s nimi přes bolest. Může se tam pak třeba něco, nedejbože, naštípnout nebo zlomit. Do toho bych prostě nešel.“
Nebyl z vaší strany také kalkul, že jste nechtěl riskovat zranění před případným přestupem do zahraničí?
„Možná tak někdo uvažuje, ovšem já nejsem ten typ hráče, který by podobným směrem přemýšlel. Já jsem se na ten zápas moc těšil a myslel jsem si, že to bude můj poslední start ve Spartě, při kterém se rozloučím s publikem. Bylo mi to strašně líto, že jsem po utkání obcházel stadion jen v civilu.“
Kdyby nebyl odchod do zahraničí ve hře, nastoupil byste?
„Kdybych byl stoprocentně připravený, tak bych stoprocentně nastoupil. Mluvil jsem o tom i s trenérem. A jak říkám, pokud nejsem na sto procent fit, tak na plac nejdu. Když máte v hlavě, že nejste zcela v pořádku, už vás to limituje a je to špatné.“
Trenér Chovanec se vyjádřil, že kdyby byl ve vaší situaci, že by hrál. Co na tato slova říkáte?
„Trenér nevidí do mojí nohy, do ní vidím jen já. Moje tělo reagovalo tak, že jsem usoudil, že k zápasu nejsem připravený. A tak jsem se rozhodl do utkání nejít. Fakt to nešlo.“
Mluví se o tom, že míříte do Herty Berlín. Co k tomu řeknete?
„Nechci být konkrétní. Jeden klub z bundesligy mi dal nabídku. Teď jde o to, aby se kluby mezi sebou domluvily, ten německý s FK Moskva (ruskému klubu Hubník stále patří, ve Spartě hostuje - pozn. red.). Pak se uvidí, co bude dál.“
Kdybyste šel skutečně do Herty, nestraší vás, že je to v půlce sezony suverénně poslední celek tabulky?
„Už kdysi jsem říkal, že můj sen je někdy si zahrát buď v Anglii nebo německou bundesligu. To jsou úplně jinačí soutěže, v divácké sledovanosti a úplně ve všem. Kdyby to byla Hertha, je to velký klub, který určitě nepatří tam, kde momentálně se šesti body je. Jestli se kluby dohodnou, tak bych do Německa určitě šel.“
Jsou i nějaké jiné konkrétní nabídky?
„Myslím, že se na mě jezdilo dívat více klubů, ale netuším, jestli tam jsou další konkrétní nabídky. Zatím vím jen o té jedné z bundesligy. Podle manažera je však zájem i z jiných stran, je to ve fázi jednání a čekání. Nic podepsaného nikde nemám.“
Nabídku od Sparty jste ovšem také dostal, ne?
„Ano, Sparta o mě taky stála. Už na začátku, než jsem šel do jednání se Spartou, tak jsem řekl, že bych v případě nabídky ze zahraničí cizinu rozhodně preferoval. To platí stále.“
Všiml jste si, že během zápasu s Kodaní roztáhli fandové transparent „Hubňo díky“?
„Fanoušci se ke mně celý rok chovali fantasticky a myslím si, že mě brali za vlastního, jako kdybych tam hrál několik let. Klobouk dolů před nimi. Kluci v týmu mi totiž říkali, že málokterý hráč má fandy na své straně za tak krátkou dobu. Když jsem viděl ve středu těch sedmnáct tisíc diváků, jak tam mrzli, bylo mi to opravdu hodně líto. Myslím to, že jsem nemohl nastoupit.“
