Tvářil se spokojeně. Aby ne, po dlouhém zranění křížového vazu v koleně odehrál svůj nejlepší zápas ve sparťanském dresu. Jiří Kladrubský nejdřív nacentroval na hlavu Bonyho Wilfrieda, pak sám hlavou přidal druhý gól Sparty. A doufal, že trenérům dokázal, že by měl hrát ve středu zálohy.

Vítězství nad Palermem, takový start do Evropské ligy jste si asi přáli, že?
„Určitě, super. Vyhráli jsme a hráli jsme to, co po nás trenéři chtěli. Jsme rádi. Chtěli jsme do téhle skupiny vstoupit vítězstvím. To, že jsme dali tři góly, je jenom plus.“

Měli jste rozhozenou zálohu mnoha absencemi. Přesto jste spolupracovali dobře...
„To ano. A to jsem ještě před zápasem hrál pravého beka. Pak se ale zranil Kamil Vacek, tak jsem se posunul do zálohy. Doufám, že jsem trenérům dokázal, že na tom místě můžu hrát.“

Hrajete tam raději než na pravém kraji obrany?
„No, trenéři teď neměli jinou možnost. Já nejsem takový, že bych byl zapšklý a nechtěl to hrát. Dělal jsem, co jsem uměl, ale střed mi sedí víc.“

Berete to tak, že na svou univerzalitu doplácíte?
„No, právě. Několikrát jsem se o tom s trenéry bavil, ale tak to prostě je. Když to vyplyne ze situace, že budu muset hrát beka, budu tam hrát nejlíp, jak umím, a nenaštvu se.“

Měl jste o to větší motivaci, že jste chtěl ukázat, že ve středu zálohy je vaše místo?
„Určitě. Tyhle zápasy, ať je to Evropská liga nebo Liga mistrů - kterou jsem tedy nehrál - jsou zvláštní. Především jsou to utkání s výjimečnými hráči. Každý si takový zápas chce užít.“

Projevovala se ta motivace i v tom, jak jste byl střelecky aktivní?
„Ano. Taky nás trenéři nabádali, abychom to zkoušeli, zvlášť s těmihle balony. Plave to... Škoda že tam nespadla ta moje první střela.“

Jeden gól jste dal, na další jste nahrál. To je velká nadstavba, že?
„No, to je bonus. (usmívá se) Jsem za to rád. Poslední dobou mě trenéři za centry moc nechválili, a já jsem jedním našel Bonyho. A pak jsem věřil, že Pami nacentruje a já gól dám. Otáčeli jsme hru, už jsem neměl moc sil, ale doufal jsem, že mě jeho centr může trefi t. A povedlo se to.“

Byl to váš nejlepší zápas ve Spartě?
„Po tom zranění určitě. Proti Záhřebu jsem dal dva góly, takže tamten byl nejlepší. Ale tenhle po zranění. Byla to pro mě psychická vzpruha, hrál jsem i středního záložníka, což mi vyhovuje víc. Doufám, že to tak bude pokračovat.“

Nezklamalo vás Palermo, jak bylo ze začátku pasivní?
„Spíš jsem zvědavý, jak budou hrát u nich. Tohle by si asi před domácím publikem nedovolili. Ale oni jsou fantastičtí. Co jsme viděli na videu, měli jsme z nich respekt. Jsou to vynikající hráči na míči, hlavně Pastore mi drobátko motal hlavu. Ale poradili jsme si. On mě vymotal, ale bylo tam dalších deset lidí, kteří to za mě vzali. Hráli jsme jako tým a to se dneska vyplatilo.“