Šťastný Horváth po postupu: Povedlo se nám něco neskutečného

"V garáži to je fajn, ale letos mi to nevyjde, maximálně jim zamávám tak z televize," naoko litoval známý vtipálek. Horváth může zapomenout na to, že z gauče bude sledovat nejlepší klubovou soutěž světa. Po jedenácti letech bude totiž jejím přímým aktérem. Ve středu večer si splnil sen: Plzeň právě do Ligy mistrů dotáhl. A v šestatřiceti letech se může těšit na duely proti věhlasným klubům.

Přitom v něco podobného už ani nedoufal. "Do Ligy mistrů to byla hodně dlouhá cesta. Aby se český tým dostal přes tři předkola, to je něco neskutečného," rozplýval se Horváth poté, co Plzeň ve 4. předkola po dvou výhrách vyřadila FC Kodaň.

"Měli jsme i kus štěstí, ale to při takových věcech potřebujete. Měli jsme pokaždé relativně hratelného soupeře, vyhnuli jsme se soupeřům typu Villarreal, se kterým by to asi bylo o dost těžší," uvažoval plzeňský lídr.

Odvetou proti Kodani se prý spíš protrápil, nic to ale neubralo z jeho pozápasové euforie. "Zápas mně nevyšel podle představ, ale teď šly osobní ambice absolutně stranou. Záleželo na jediné věci: na postupu. To se povedlo, takže paráda," pochvaloval si Horváth.

Na vyprodaném stadionu v pražském Edenu jej trápily vedro i vysoká vlhkost vzduchu, Horváth prý od začátku cítil, že to nebude jeho zápas. Zatímco před týdnem v Kodani zářil, v odvetě spíš zapadl do průměru.

Je to tam! Fotbalisté Plzně se radují z postupu do základní skupiny Ligy mistrů • Pavel Mazáč (Sport)"Strašně jsem se potil. Přitom nemám co," usmíval se Horváth, kterého trenéři peskují za jeho nadváhu. "Někdy snad v patnácté minutě jsem dostal křeč, v poločase jsme si říkal, že se na to vykašlu. Ale fyzioterapeut se mnou udělal nějaké cviky a já byl schopen tu druhou půli aspoň odchodit,"
popisoval Horváth, který střídal za ovací publika pět minut před koncem.

Z lavičky si tak vychutnával, jak Plzeň kráčí do slavné soutěže. "Tohle ve své kariéře řadím hodně vysoko," radoval se Horváth. "Uhráli jsme s Plzní titul, který má význam hlavně pro náš region. Být v Lize mistrů, to je velká věc pro většinu českých fanoušků, takže to je možná víc než titul," přemítal Horváth.

Sám si už elitní klubovou soutěž zahrál, v sezoně 2000/01 při své první zahraniční štaci ve Sportingu Lisabon si užíval zápasy proti Realu Madrid, Leverkusenu a Spartaku Moskva. Byť Sporting ze skupiny nepostoupil, zůstaly Horváthovi na Ligu mistrů krásné vzpomínky.

"A teď si ji zahraju znova. Už jsem v to ani nedoufal," líčil šťastně Horváth. Před losem má svá tajná přání: rád by se vyhnul anglickým a španělským gigantům, naopak by se nebál konfrontace se italskými či německými celky.