Tu šanci budu mít v hlavě pár let, mrzí Horvátha moment s AC Milán

Do hodnocení svého výkonu se mu příliš nechtělo. Nemá to rád, zápasy bere spíš z pohledu mužstva. „Jak hraje tým, tak si počínají většinou jedinci. Myslím, že v první půli jsme hráli hodně dobře,“ uvedl kapitán Viktorie Pavel Horváth.

Takže i vy?
„Cítil jsem se dobře. Čekal jsem jednak, že fyzicky odpadnu, a také, že nebudu tolik ve hře. To se určitě nestalo. Samozřejmě jsem některé přihrávky zkazil, ovšem většinou to bylo tak, jak mělo být.“

Mohlo to být lepší?
„Myslím, že jsem nepropadl. Že bych vyloženě byl zoufalej, to určitě ne. Mohlo to být lepší, kdybych dal gól, bylo by to fantastický.“

Bylo tempo vyšší než v předchozích duelech?
„Nemyslím, bylo podobné jako v nedávném ligovém zápase s Jabloncem. Jistě, kvalita protihráčů je jiná. Když budu brát Jablonec jako špičku naší ligy, tak i jemu se stane, že někdy udělá obranný odkop a daruje soupeři míč, stejně jako se to stává i nám. AC se to stalo v podstatě jen dvakrát, jinak měl balon pod kontrolou, jeho hráči jsou natolik sebevědomí a technicky vybavení, že se k odkopům neuchylují. I těžké balony hrají fotbalově, pak však každá zbytečná ztráta mrzí dvojnásob.“

Na tempo jste si tedy zvykat nemusel?
„Ne, sneslo to opravdu srovnání se zápasem s Jabloncem. Já mám tempo dané, v defenzivě se posouvám, musím být všude včas. V tom, si myslím, mi síly nechyběly. Ke konci zápasu, kdy jsme chtěli za každou cenu skórovat, měl soupeř místa víc, v obraně už mezery byly. V takových utkáních je to o kvalitě jednotlivců. Takoví Ibrahimovic, Cassano nebo Seedorf jsou schopní rozhodnout zápas sami. Klíčem k duelu byl Ibrahimovic, pokud by nehrál, jsem přesvědčený, že to dopadlo jinak.“

Měl jste na realizaci svých myšlenek méně času než jindy?
„Bavil jsem se o tom před zápasem s Jirasem (Petr Jiráček). Říkal jsem mu, že v takových zápasech je to stejné jako v lize. Jenom s tím, že opticky to vypadá, že hráči jsou u vás dřív. Stejně všechno musíte zahrát na jeden dva doteky. Beru to tak, že samozřejmě atmosféra a všechno dohromady dělá dojem, že je to rychlejší. Jenže času je v podstatě stejně.“

Byl jste překvapený, že jste se dostal do koncovky mnohem častěji než v domácí soutěži?
„V české lize musím hrát malinko defenzivněji. Náš tým je ofenzivně laděný, je potřeba dávat vzadu bacha. V Miláně, přestože jsme to pojali útočně jako obvykle, měli i ostatní kluci v hlavě, že to nemůžeme tolik otvírat. Proto jsem měl víc příležitostí dostat se i do koncovky.“

Útočil jste víc?
„Jde o to využít možnost vysprintovat dopředu ve správný čas. Bezhlavě nabíhat ve třicetimetrových sprintech je možná dobré, pokud hrajete do plných, jenže když proti vám stojí vyspělý soupeř, jako je Milán, který je organizovaný prakticky po celou dobu zápasu, je třeba využít každého sebemenšího momentu překvapení, který se naskytne.“

Užil jste si zápas, jak jste si přál?
„I když náš trenér to neuslyší rád, tak jsem si to užil. Jen ta moje šance v prvním poločase… Budu ji mít v hlavě ne pár dní, ale let, kdykoli si na tento zápas vzpomenu. Těžko v mé kariéře budu mít možnost zahrát si ještě několik takových utkání. Bude mě to mrzet. Celkově však byl tenhle zápas skvělý.“