Propracoval se mezi opory reprezentace, jeho Girondins Bordeaux si už po čtyřech zápasech zajistili postup do vyřazovacích bojů Ligy mistrů. Jaroslav Plašil prožívá v rozjetém francouzském týmu nejúspěšnější období kariéry. „Hrajeme dobrý fotbal a to se projevuje i na mně,“ libuje si.
Bayern jste na jeho hřišti porazili 2:0. Čekal jste, že nad ním můžete vyhrát i ve druhém zápase?
„Věděli jsme, že na tom po porážce u nás a po svých výkonech v bundeslize nejsou úplně nejlíp. Šanci zopakovat vítězství z domácího stadionu jsme cítili, ale taky jsme věděli, že to bude o hodně těžší. Nad jejich trenérem se začaly stahovat mraky, hráči chtěli svým fanouškům ukázat, že to byla jen jedna chyba. Navíc se chtěli dostat zpátky do hry o postup. Potvrdilo se, že to bylo těžší.“
Ani v jednom zápase proti vám nenastoupily od začátku hvězdy Arjen Robben a Franck Ribéry. Bylo to znát?
„Oni měli oba nějaké zdravotní problémy. A bez těchhle dvou je Bayern úplně jiný, hraje úplně jiný fotbal. I když má taky trochu jiné přednosti, tomu jsme se museli přizpůsobit. Ale povedlo se nám to – a porazit dvakrát takový tým, to je opravdu velký úspěch.“
Ve druhé půli právě Robben na hřiště šel, nastoupil i Mario Gomez. Bylo znát, že chce Bayern všechno vrhnout do útoku?
„Měli jsme to těžší. Robben je individuální hráč, hodně dribluje, umí přejít přes dva tři hráče. Hned na začátku druhé půle měli jednu super šanci, ale gól nedali. Pak je pravda, že nám Robben zatápěl. Po šedesáti sedmdesáti minutách jsme byli docela unavení, běhali jsme za balonem a na kopačkách jsme ho moc neměli. Ale zvládli jsme to, odvedli jsme dobrý týmový výkon.“
Cítili jste i přes vaše domácí vítězství, že je Bayern favoritem?
„Určitě byl favorit. Ale my jsme už v prvním zápase na Juventusu odehráli super první půlku a uvědomili jsme si, že máme na to konkurovat i nejlepším týmům v Evropě. Věděli jsme, že máme šanci.“
Když jste hráli proti Juventusu i Bayernu, kdo myslíte, že s vámi postoupí?
„Těžko říct. Juventus je na tom zatím líp, ale ještě budou hrát proti sobě. To bude důležitý zápas. Navíc někomu může sebrat body Haifa, to je taky dobrý tým, který hraje rychlý ofenzivní fotbal. Nedokážu říct, kdo postoupí s námi, já jsem hlavně rád, že my jsme to dokázali už po čtyřech zápasech.“
Když byla skupina vylosovaná, myslel jste si, že by mohla mít takový průběh?
„To určitě ne. Kdyby mi to někdo řekl, nevěřil bych mu. Jen jsem si myslel, že po všech šesti zápasech postoupit můžeme. Po dvou jsme měli čtyři body, všechno bylo pozitivní, ale dvojzápas s Bayernem byl důležitý. Chtěli jsme vyhrát doma a odtamtud přivézt nějaký bod. To, že jsme přivezli tři, je super.“
Jak vás přivítali fanoušci? Žije teď Bordeaux fotbalem?
„Třeba v sobotu jsme hráli doma s Monakem a přišel plný stadion. Skvělá atmosféra. To samé v Lize mistrů proti Bayernu. Když se vyhrává a hraje se dobrý fotbal, lidi prostě chodí.“
Minulou sezonu jste byl v Pamploně, ale o francouzské lize máte přehled. Věděl jste, že když jdete do Bordeaux, budete v tak silném týmu?
„Oni vyhráli ligový pohár, ligu, francouzský superpohár... Minulá sezona se jim povedla. Věděl jsem, že tady jsou výborní hráči a skvělý trenér, ale nečekal jsem, že to bude až tak dobré. Ale musím říct, že jsem jenom rád.“ (směje se)
Co jsou vaše největší zbraně? Hodně gólů dáváte ze standardních situací...
„To dáváme. Nedá se říct, že bychom se jim nějak zvlášť věnovali, ale máme dobré hráče, kteří je zahrávají. A ti, kteří chodí do náběhu před bránu, chtějí dávat góly. To se teď stalo proti Bayernu. A vlastně se to stává často.“
Jeden z gólů v Mnichově dal Yoann Gourcuff. Je klíčovým hráčem týmu?
„Je výborný. Jeden z nejlepších ve francouzské lize. Dva tři zápasy jsme odehráli bez něj, sice jsme je oba prohráli, ale naše hra nebyla špatná. Třeba v Auxerre jsme měli šance, ale neproměnili jsme je. Určitě je to důležitý hráč – dobře kope standardky, hraje pro tým. To je důležité.“
Možná že vám chyběla jeho schopnost rozhodovat zápasy. V minulé sezoně proti Paris Saint-Germain dal jeden z nejhezčích gólů ve francouzské lize...
„Ten jsem viděl. Dělá to i v tréninku. Vymýšlí takové věci a většinou se mu to povede...“
Dalším hodně sledovaným hráčem u vás je Marouane Chamakh, který se v létě nechal slyšet, že by chtěl odejít, ale klub ho nepustil. Je na něm znát zklamání?
„Teď už ne. Ze začátku sezony možná trošku ano, ale teď už ví, že tady prostě ještě rok bude a pak bude moct jít. Snaží se do hry dávat všechno. Má čtyři pět gólů v lize, v Lize mistrů na tři nebo čtyři góly nahrál, to je na začátek sezony docela dobrá bilance. Je to taky důležitý hráč, chodí do hlavičkových soubojů a většinou je vyhrává. Podrží balon, dává góly, nahrává...“
Když už jsme u důležitých hráčů, vás France Football zařadil do druhé nejlepší skupiny hráčů Bordeaux. Těší vás to?
„Já na tohle moc nekoukám, moc to nečtu. Ale určitě jsem rád, že mám šanci hrát v základu ligu i Ligu mistrů, zmeškal jsem jen asi dva zápasy. Jsem naprosto spokojený, máme i dobré výsledky...“
Ze začátku sezony jste občas střídal, teď jste se v sestavě usadil. Patříte mezi pilíře týmu?
„Pilíře... My máme široký kádr s dobrými hráči – i s mladými, kteří během sezony určitě ještě dostanou šanci. Je pravda, že hodně hrajeme v téhle sestavě, ale ti hráči, kteří nás střídají, podávají vždycky výborný výkon. I když tam jdou na deset, patnáct minut. To je hodně důležité, všichni vidíme, že jsme na stejné lodi.“
Cítíte, že jste přesvědčil trenéra Laurenta Blanca o své důležitosti?
„Já nevím. Spíš bych řekl, že ho tady musím přesvědčovat v každém zápase a v každém tréninku. Máme fakt víc kvalitních hráčů, vím, že kdybych se uspokojil, můžu o místo v sestavě přijít. Musím do toho pořád dávat všechno.“
Řekl byste, že teď prožíváte nejlepší fotbalové období kariéry?
„Nevím, je to možné. Co se týče statistik jako gólů a nahrávek, bylo to lepší v Pamploně. Pokud jde o hru, je pravda, že fotbal, který předvádíme tady, je úplně něco jiného. To je pak znát i na mně.“
Má Bordeaux na to, aby obhájilo titul?
„Já si myslím, že jo. Ale ještě to bude záležet na hodně faktorech – na zraněních, žlutých a červených kartách... Těžko to teď takhle říct, ale určitě se o to popereme.“
Jak moc je na týmu znát práce Laurenta Blanca?
„On je tady třetím rokem, v první sezoně udělal druhé místo, pak první... Určitě by to chtělo minimálně zopakovat tu první sezonu. Je na něm znát, že má velký respekt hráčů a spoustu fotbalových vědomostí. A umí je dobře prodat.“
Teď trochu z jiného soudku – o víkendu dal váš bratr Marek gól proti Slavii. Gratuloval jste mu?
„Jasný. My jsme skončili zápas s Monakem a já jsem měl od něj esemesku, že dával gól. Hned jsem mu volal.“
Takže Plašilové teď obecně prožívají vydařené období, že?
(směje se) „No, brácha dal gól proti Slavii, to se počítá. Navíc to přineslo tři důležité body pro Příbram, to je super. My jsme zase první v lize i ve skupině Ligy mistrů... Zatím je to výborné.“
Marek říkal, že vás asi v počtu vstřelených gólů nedožene. Co myslíte?
(směje se) „To ne, on má na góly čich. Když chodí na standardky, je gólový. Určitě mě může dohnat, s tím nebude mít problém.“
