Gólman Žiliny: Učili jsme se na vlastních chybách

Ostudu si uřízli všichni, ale jen gólman Martin Dúbravka vypil kalich hořkosti až do dna. Zatímco ve slovenské lize inkasoval za celý podzim pouhých 16 gólů, v prestižní soutěži lovil míč ze sítě v průměru třikrát za zápas.

To pro vás musel být děsivý zážitek, ne?
„Není to nic příjemného. Ale takový je fotbal a bylo by špatné, kdybychom se tím trápili. Musíme se snažit vzít si z toho hlavně to pozitivní.“

To jde špatně, když jste s 19 góly vyrovnali rekord v počtu inkasovaných branek. Připomínal vám to někdo?
„Hlavně novináři, ale fanoušci ani moc ne. Náš výkon proti Spartaku totiž všechny skeptiky umlčel. Vytvořili jsme si dost šancí, že kterých jsme mohli skórovat.“

Ale znovu jste prohráli.
„Mrzí nás to. Byli jsme kousek od toho, abychom konečně uhráli nějaké body. Škoda, že se nám to nepovedlo, protože jsme to měli dobře rozehrané. Vedli jsme, ale nedokázali jsme to udržet. Spartak byl k poražení, jenže je to pořád velkoklub.“

Je propast mezi Žilinou a evropskou špičkou skutečně tak velká, jak ukazuje pohled na tabulku?
„Je to hlavně dlouhodobý proces. Oni jsou v Lize mistrů každý rok a pořád hrají zápasy na vysoké úrovni. My ten propastný rozdíl můžeme snížit jedině tím, že se příští rok dostaneme do Ligy mistrů znovu a budeme doufat, že to bude lepší.“

Nechtěli jste v Lize mistrů skončit s nulou bodů na kontě, ale nakonec se vám to nepovedlo. Je to pro Žilinu špatná vizitka?
„Nemyslím si, že jsme se prezentovali nějakým špatným fotbalem. Vždyť jsme byli nováčkové a nikdo nemohl čekat, že Chelsea porazíme 3:0. Ano, zápas s Marseille, ve kterém jsme dostali sedm gólů, nám nevyšel. Na druhou stranu nesmíte zapomenout, že Marseille tehdy vystřelila devětkrát na bránu a dala z toho sedm gólů.“

Kolik bodů jste toužil v Lize mistrů uhrát?
„Pro nás byl už obrovský úspěch, že jsme se tam vůbec dostali. A všichni měli velká očekávání. Chtěli jsme bodovat, abychom neskončili s nulou, jako to nakonec dopadlo. Teď už je zbytečné se k těm prognózám vracet, ale s každým soupeřem se dal uhrát aspoň bod. Jen mě mrzí, že jsme některé zápasy nezvládli.“

Artmedia Petržalka před pěti lety při své premiéře v Lize mistrů naopak překvapila a se šesti body se rvala o postup. Proč jste jí nenapodobili?
„Těžko se to srovnává, každý jsme měli úplně jiné soupeře. A musíme si přiznat, že my jsme neměli ani moc štěstí. Kdybychom ho měli, neodrazil by se míč v Marseille od břevna do naší brány, ale ven. Nebo by Majtán proti Chelsea netrefil drn… Neměli jsme v tom absolutně žádné štěstí. A možná to udělalo svoje.“

Martin Dúbravka • ČTK/AP

To je jedno vysvětlení. To realističtější může být v příliš ofenzivní hře, kterou jste praktikovali. Nebyla to chyba?
„Chtěli jsme se prezentovat stejným fotbalem, jakým se prezentujeme i v lize. Nechtěli jsme v prvních zápasech jen bránit, taková hra nám není vlastní. Bylo by to od nás hloupé. Ale časem jsme si uvědomili, že styl hry v Lize mistrů je trochu jiný. Byli jsme nováček a učili jsme se na vlastních chybách.“

Nepokazili jste si nakonec těmi chybami dobré jméno, které jste získali svým postupem?
„Já si to nemyslím. Dostali jsme se do Ligy mistrů, kam se spousta klubů vůbec nepodívala. A to, že jsme dostali 19 gólů? Prostě nám to v těch zápasech v danou chvíli nevyšlo.“

Věříte, že zkušenost z Ligy mistrů, byť nakonec nepříjemná, posune Žilinu zase o kus dál?
„Abych řekl pravdu, hodnotit tohle ještě pořádně nejde, pocity máme pořád smíšené. A každý je myšlenkami už úplně někde jinde. Ale budeme z toho čerpat, to je jasné.“

Na co budete vy osobně nejraději vzpomínat?
„Na všechny předkola a pak na zápas na Chelsea. To byly fajn zápasy a bylo na nás vidět, že si to užíváme.“