Galásek: Obavy opadly. Těším se
Fotbalista Tomáš Galásek se vrací do Baníku Ostrava. Podepsal roční smlouvu, převzal dres s číslem 28 a po dvaceti minutách lakonicky ukončil debatu s novináři.
„Musím ještě tejpovat… I v pětatřiceti jsem zvyklý trénovat. Ne že jen přijdu na zápas. Až tak jsem si návrat zase nepředstavoval.“
Jak se zrodil váš návrat na Bazaly po dvanácti letech?
„Sice jsem byl rozhodnutý, že nebudu do české ligy pospíchat a končit tam fotbalovou kariéru. Ale jak se říká – ve fotbale nikdy nevíš. Naskytla se možnost si tady zatrénovat a Baník mi vyšel hodně vstříc. Věděl jsem o jeho dlouhodobém zájmu, byly nějaké kontakty. Říkal jsem vždycky, že asi ne. Že je to jen pěkný sen pana Petery (majitel klubu), aby mě získal do Baníku. Ale nakonec jsem získal dojem, že chci za Baník rok hrát. Ambice jsou tady vysoké a pro mě je ještě brzo v pětatřiceti končit a dohrávat někde ve třetí lize v Německu.“
Říkáte sen pana Petery. Váš sen to nebyl, si ještě za Baník někdy zahrát?
„Dovedl jsem si to určitě představit. Zase hrát v Baníku a vrátit se po těch letech, co jsem tady začínal. Poznal jsem mužstvo, prostředí a připadal jsem si, jako bych vůbec neodešel. I to hrálo roli.“
Když vás manažer Verner Lička viděl na prvním tréninku s týmem, doslova říkal, že to byla pohádka. Že do sebe všechno hned na první moment zapadlo. Měl jste taky takový pocit?
„Určitě. Velice dobrý pocit. Že bych i mužstvu mohl něco dát. Jsou ambiciózní, jsou talentovaní, umí hrát fotbal. Měl jsem pocit, že jim mám co dát a dobře bych zapadl.“
Kdy přesně jste se rozhodl pro návrat?
„Už když jsem si minulý týden organizoval cestu zpátky do Norimberku, tak jsem na osmdesát procent věděl, že do Baníku půjdu.“
Říkal jste, že na rozhodování jste nebyl sám, že jste doma čtyři. Jakým poměrem tedy dopadlo hlasování?
„Hlasovalo se tak, aby byly všechny strany spokojeny… Rodina je spokojená, já jako otec taky. Takže spokojenost byla čtyři ku nule.“
Rodina zůstane v Německu nebo se stěhuje do Ostravy s vámi?
„K tomu se nechci vyjadřovat.“
A kdo byl v rodině největším zastáncem návratu do Baníku. Samozřejmě kromě vás…
„Tak já myslím, že to jsem byl jenom já. (usmívá se) Byly různé obavy. Co nás čeká, co bude…“
Také máte obavy?
„Ne, už opadly. Těším se, co mě čeká s Baníkem. Dost se těším. Je to pro mě velká motivace.“
Při rozhodování jste mluvil o plusech a minusech. Jaké byly plusy, které rozhodly pro návrat?
„Plusy? Dojem, který jsem měl z Baníku od samého začátku. Jak se mnou členové klubu jednali, jak mi nechali prostor na rozmyšlení, že jsem nebyl pod tlakem. Měl jsem volnou ruku ve všem. To byl velký plus.“
A další?
„Jak jsem říkal, ambice Baníku. Má velice dobré mužstvo.“
A byl nějaký minus?
„Že si budu muset zase zvyknout, že jsem znovu v Česku. Byl jsem dlouho venku, jezdil jsem tady jen na reprezentační srazy, takže si zase budu muset zvyknout.“
Měl jste i jiné nabídky?
„Velký problém byl, že rozhodnutí Norimberku přišlo dost pozdě a kádry byly uzavřené. Takže byl problém něco narychlo sehnat. Nabídek sice bylo dost, ale ne takové, co jsem měl v hlavě. A co by vyhovovalo rodině. Třeba Řecko a Kypr už jsem dával stranou, odříkal. Na takové dobrodružství už nemám chuť.“
Dostal jste dres s číslem 28. Proč zrovna tohle?
„Už byly skoro tisknuté dresy s šestkou. Ale já na poslední chvíli řekl, že když mi na prvním tréninku s Baníkem dali tréninkovou sadu s číslem 28, tak už u toho čísla zůstanu. Možná z pověrčivosti. Šestka v klubu, ani čtyřka v reprezentaci, mi v poslední sezoně moc štěstí nepřinesly. Tak jsem se rozhodl pro číslo 28.“
Trenér Večeřa po minulém zápase v Jablonci říkal, že postrádá agresivitu a důraz v záloze. Jste připraven ji do týmu vnést?
„Tak já bych tam chtěl přinést hlavně klid, zkušenost… Kluci jsou dost mladí, mohli by to za mě odjezdit oni.“ (usmívá se)
Říkal jste, že chcete ještě rok hrát. Bude to poslední rok vaší vrcholové kariéry?
„V pětatřiceti chci ještě hrát na dobré úrovni. Možná se Baníkem dostanu do Poháru UEFA, to je motivace a může to být i další odrazový můstek. Kdo ví? Skončil jsem v reprezentaci, trošku se odbourá z odpovědnosti a z únavy. To mi pomůže, abych se každý týden dobře připravil na ligový zápas a vydržel se zdravím co nejdéle a mohl podávat dobré výkony.“
Uvidí vás fanoušci už v sobotu proti Brnu?
„Sedneme si s trenérem a promluvíme, co a jak. Trénoval jsem teď individuálně, sílu mám. Samozřejmě bude potřeba se i sehrát s mužstvem, ale rád bych byl v sestavě už na Brno.“
Pokud ano, budete po tolika letech při návratu na Bazaly ještě nervózní?
„Těžko říct. Nervozita zůstává, i když máte odehráno pět set zápasů. Spíš se těším, bude to určitě hodně zajímavé.“
