Debakl od Slavie jako impulz k radikálnímu ozdravnému řezu a k budování opravdového moderního evropského klubu. Takový závěr by měli majitelé Sparty vyvodit nikoli ze škaredého týdne, ale z posledních let.
Po jakých krocích situace přímo volá?
| ANALÝZA |
1. NEPODLÉHAT NÁTLAKU "FANOUŠKŮ-ŠKŮDCŮ"
Sotva v pondělí vylezli sparťané na trávník, praštil je do očí velký výhružný transparent: Vítězství, nebo sekyra.
Slávisté hned věděli, že jim letenský „kotel", který tvrdí, že pro Spartu dýchá, výrazně pomohl už před výkopem. Tímto činem se takzvaní „sparťanští srdcaři" jednoznačně postavili proti svému klubu.
S psychikou ostříleného Řepky to možná nehne, ale sebevědomí méně zkušených borců tohle musí nahlodat. Zeptejte se sparťanů, jak se jim hrálo za nepřátelské atmosféry, kterou „kotel" živil za Hřebíkovy éry nebo v posledním kole minulého ročníku v Liberci, kde někteří příznivci skandovali: Horváth ven? Všichni hráči se shodli: „Bylo to nepříjemné."
| KŘETÍNSKÉHO TRENÉŘI |
| JAROSLAV HŘEBÍK doba vlády: 291 dní (prosinec 2004 – říjen 2005) bilance: 22 zápasů, 11 výher, 2 remízy, 9 porážek Co mu zlomilo vaz: Oficiální stanovisko klubu znělo jako tradičně: neuspokojivé výsledky. Hřebíkovi ale zlomila vaz neloajální část hráčů a letenští fanoušci. Hysterie, která se strhla po odvolání Františka Straky a následném Hřebíkově jmenování, neměla obdoby. Trenér čelil obrovské vlně nenávisti, fanoušci mu vyhrožovali likvidací, při domácích zápasech vyvolávali jeho rezignaci. Proti Hřebíkovi nakonec vystoupil i tehdejší kapitán Karel Poborský. Na počátku října 2005 byl kouč odvolán. STANISLAV GRIGA doba vlády: 325 dní (říjen 2005 – srpen 2006) bilance: 27 zápasů, 12 výher, 7 remíz, 8 porážek Co mu zlomilo vaz: Herní stagnace, špatné výsledky. Sparta pod jeho vedením zůstala bez Ligy mistrů, v domácí soutěži skončila až na páté příčce. Na evropskou scénu pronikla jen díky triumfu v Poháru ČMFS. Do sezony 2006/2007 pak vstoupili Letenští tragicky, mizérie vyvrcholila třígólovým debaklem v Mladé Boleslavi. Po ní byl Griga propuštěn. MICHAL BÍLEK doba vlády: 619 dní (září 2006 – květen 2008) bilance: 54 zápasů, 33 výher, 12 remíz, 9 porážek Co mu zlomilo vaz: "Blikanec" stopera Řepky. Přestože Sparta nepředváděla kdovíjaký fotbal, dosáhla v úvodní sezoně pod Bílkem na "double". Následující rok zahájila nevýrazně, po drtivém jarním finiši ale stála na prahu obhajoby. Všechno zhatil Řepkův zkrat v 28. kole, který se v duelu s Brnem nechal vyloučit a nastartoval sparťanský pád. Tým prohrál poslední tři zápasy a daroval titul Slavii. Bílek oznámil kolo před koncem soutěže, že po sezoně skončí, klub jej ale zbavil funkce okamžitě. VÍTĚZSLAV LAVIČKA doba vlády: 124 dní (červen 2008 – říjen 2008) bilance: 17 zápasů, 8 výher, 5 remíz, 4 porážky. Co mu zlomilo vaz: Kroky vedení, Řepkovo výhradní postavení v kabině. Od prvního dne Lavička volal po stoperovi, žádný ale nepřišel. Stejně tak neexistovala náhrada za obránce Kadlece, kterého klub uvolnil do Leverkusenu. Kultivovaný kouč navíc u některých hráčů narazil s lidským přístupem a týmovou filozofi í, všechno vyvrcholilo výstupem Řepky, který zkritizoval jeho stereotypní tréninky. Namísto, aby byl Řepka okamžitě vyřazen z týmu, pokračovalo se dál, jako by se nic nestalo. |
Letenské špičky však místo toho „kotli" finančně přispívaly na choreografi ii. Došlo tak k absurdní situaci. Křetínský si vlastně platil pokřik: Křetínský ven!
2. NAJÍT OPRAVDOVÉHO ŠÉFA SPORTOVNÍHO ÚSEKU
Jozefa Chovance nejdřív Křetínský vytáhl do pozice prezidenta, pak mu udělil výrazné pravomoci na poli sportovním a nyní z něj udělal trenéra (už jednou byl koučem dočasným).
Letenská ikona přitom nesla značný díl odpovědnosti za sportovní strategii, výběr trenérů i výběr hráčů. Výsledky této práce jsou mizerné. Chovanec proslul jako mistr frází. „Musíme tvrdě pracovat," to je jeho oblíbený kolovrátek. Jenže už nikdy nedodá, na čem se musí pracovat a jak.
Zkrátka, kdo se chce měřit Evropou, musí mít v čele sportovního úseku opravdového šéfa. Odborně fundovaného, manažersky schopného, který by dal „továrně na fotbal" systém a měl jasno o tom, jakým způsobem v ní „vyrábět" mezinárodně konkurenceschopnou hru.
Právě on by následně vybral trenéra a další lidi, kteří by byli schopni vše převést do praxe. Pro trenéra by pak byl oporou. Směrem k hráčům, k fanouškům i k médiím. Příkladem budiž Baník Ostrava, kde jednotnou sportovní linii určuje a je za ni odpovědný generální manažer Verner Lička.
3. VRÁTIT HVĚZDY DO PROFESIONÁLNÍCH KOLEJÍ
Po vyřazení Sparty z Poháru UEFA si vzal v šatně slovo Tomáš Řepka. Nekritizoval však sebe za matný výkon, kterým notně přispěl k evropskému sbohem, nýbrž postěžoval si na podle něj monotónní Lavičkovy tréninky.
Neřekl to trenérovi nebo jeho nadřízeným v soukromí, ale před celou kabinou. Jinými slovy, podkopal autoritu kouče. Tentýž Řepka už však nevyjde po potupném derby mezi novináře, aby jejich prostřednictvím vysvětlil nespokojeným fanouškům, co vězí za sparťanskou bídou.
Kdo jiný by tak měl učinit než lídr mužstva! Jenže Řepka a další matadoři v tom nechají „vykoupat" zelenáče Vacka, který vylezl ven ze šatny společně s kapitánem Voříškem.
Takhle se prostě správní vůdci nechovají. A klub by to měl Řepkovi náležitě připomenout. Západoevropské fotbalové firmy mají pro podobné případy jasný postup.
Nejdříve slovní výstraha, pak pokuta, respektive snížení platu, a když si to dotyčný nevezme k srdci, vyhazov. Bez ohledu na to, jestli je hvězdou, nebo řadovým pěšákem. Ve Spartě však platí jiné normy.
Bylo veřejným tajemstvím, že Poborský shazuje trenéra Hřebíka. Ale klub před tím dlouho strkal hlavu do písku. Poborského vyřadil z týmu až s „křížkem po funuse". A ještě k tomu pověstnou Křetínského „esemeskou".
CO ZLOMILO LAVIČKU
Letenské velení si ovšem z toho nevzalo ponaučení, o čemž svědčí, že nechalo beztrestně nahlodávat důvěru v Lavičkovu cestu Řepkou. I ten po návratu domů jako by zapomněl na pravidla profesionalismu a začal s gustem hřešit na pohodlnější český pseudoprofesionalismus.
4. PROVÉST INVENTURU KÁDRU
Za Spartu hrají hráči, kteří na to nemají. Kolikrát tenhle povzdech už padl. O jeho pravdivosti není pochyb. Názor Sportu, kdo ze současného kádru splňuje výkonnostní předpoklady pro úroveň, na níž se chtějí Letenští pohybovat, a kdo nikoli, přineseme v zítřejším vydání.
Tohle má ale kořeny v bodu dvě. Kdyby Sparta přesně věděla, jaké typy hráčů pro jednotlivé role potřebuje, tyto trable by neřešila. I mezi neznámými lze totiž najít, co potřebuji. Ovšem jen když vím, co hledám.
Kdo třeba znal Tavarese či Belaida a podívejte se, jaké důležité součásti slávistické mozaiky z nich vyrostly. Mají v sobě totiž předpoklady pro moderní fotbal a tréninkem se zlepšují. Proč se podobně nezlepšuje například Slepička? Další námět k letenskému zamyšlení.
Související články
