Střihavka se konečně probudil
Své první dva ligové góly v této sezoně včera vstřelil ostravský útočník David Střihavka. Už na ně netrpělivě čekal, protože do Ostravy v létě přišel plnit roli kanonýra.
Málokdy to tak ve fotbale bývá, ale Střihavkův druhý gól, včera celkově pátý ostravský, byl nakonec ten vítězný.
Tento rozhovor jste si asi objednal. Před utkáním jste novinářům říkal, že byste byl rád, kdyby se vás po zápase mohli ptát na to, že jste konečně dal gól…
„To je pravda. Ale pro mě je v tuto chvíli důležitější než cokoliv jiného právě to, že jsem splatil trenéru Večeřovi důvěru za to, že mě do hry nasadil. Snad jsem to konečně prolomil.“
Ještě než jste se dostal v utkání s Bohemians ke střílení gólů, prohrávali jste 0:2. Z jakého důvodu?
„Chtěli jsme dát rychle gól a rychle jsme dva dostali (směje se).“
Byla v tom z vaší strany nekoncentrovanost?
„Bohužel jsme opět nepohlídali v úvodu zápasu standardní situaci, což se nám stalo už několikrát. Nejnebezpečnější hráč soupeře Kincl hlavičkuje úplně sám, nedokážu si to vysvětlit. Ještě že jsme to dokázali otočit. Bylo hrozně důležité, že jsme dali ještě do poločasu tři góly. I když v tom druhém se pak ještě děly věci.“
Nebál jste se za stavu 0:2, že je zápas ztracený?
„To vás nesmí ani napadnout. Ty dva góly padly hodně rychle, což byl sice trochu šok, ale zase bylo dost času na obrat. Samozřejmě jsme museli věřit, že to ještě otočíme. Jak jsem řekl, klíčové bylo, že jsme to stihli ještě do poločasu.“
Když jste vstřelil svůj první gól, míč se kutálel do branky velmi pomalu a ještě se zdálo, že jej obránce Bohemians vykopne ven. Nebál jste se?
„Bál. Ono se to tak šouralo, šouralo… Já už jsem se radoval, ale potom jsem měl chvíli pocit, že to poletí ven. Pak už jsem viděl, že to letí do branky, ale zase jsem se začal bát, že to ten obránce stihne vykopnout. Říkal jsem si ,ne, to mi snad neuděláte‘. Nakonec to tam doklouzalo.“
