František Cipro: Slavii miluje nade vše
Na koho to slovo padne... Ten musí na lavičku! Bezradnost bossů fotbalové Slavie měla v úterý nečekané pokračování. Trenéra Karla Jarolíma měl po porážce 1:3 v Ostravě nahradit kouč béčka Miroslav Janů, ten však nabídku odmítl. Pak se role obrátily a Jarolíma v Edenu do poslední chvíle přemlouvali, ať zůstane! Jenže dostali košem, a tak narychlo k mužstvu povolali hlavního klubového skauta Františka Cipra.
"Je zapotřebí pozvednou tým hlavně psychicky. V tom je pan Cipro hodně silný," řekl šéf Slavie Petr Doležal. "Zatím je trenérem do konce sezony," dodal. Comeback mistra ligy z roku 1996 se odehraje už ve čtvrtek v pohárovém derby se Spartou.
V pracovně jeho domu v Hluboké nad Vltavou visí na jedné zdi fotografie a novinové články, které Františku Ciprovi připomínají jeho kariéru. Drtivá většina obrázků je spojená s jeho slávistickou érou. Ať hráčskou nebo později trenérskou. Slavia je totiž pro Cipra součástí života. A teď má šanci svůj milovaný klub vést jako trenér.
Za dva týdny oslaví třiašedesáté narozeniny. Jmenování do funkce trenéra klubu, za který i dlouhá léta hrával, tak může brát jako předčasný dárek. Dostává se totiž na lavičku týmu, který pro něj vždy znamenal citovou záležitost. O Ciprovi se dá hovořit jako o jednom z posledních opravdových klubistů.
„Na Slavii nikdy nedá dopustit. Ať se děje, co se děje,“ potvrzuje momentálně zlínský záložník Martin Vozábal. Ten se Ciprem velmi dobře zná. Jejich domy v Hluboké nad Vltavou dělí jenom pár stovek metrů. Navíc si Cipro přivedl Vozábala v roce 2000 do Slavie a pak se oba potkali ještě na další štaci v Českých Budějovicích.
„Věřím tomu, že on je ten typ trenéra, který může Slavii v současné chvíli pomoct. Umí to s kabinou, navíc do ní přinese takové uvolnění a trochu odlehčí tu napjatou atmosféru, která tam pravděpodobně po těch posledních výsledcích panuje,“ domnívá se Vozábal.
Cirpo se jako trenér objeví ve Slavii už potřetí. Předchozí dvě angažmá vesměs orámoval úspěchy. Zejména jeho první období bylo pro klub historické. V sezoně 1995/1996 vyhrál Cipro se Slavií ligu, a klub tak mohl slavit titul po dlouhých devětačtyřiceti letech.
Ještě výraznější stopu však tehdy červenobílí zanechali v Poháru UEFA, předchůdci dnešní Evropské ligy. Slavia se dostala do semifinále soutěže, když vyřadila takové týmy jako Lens nebo AS Řím a vypadla až s Boredaux, v jehož dresu tehdy kouzlil mladičký Zinedine Zidane.
„Měli jsme k dispozici hodně silné mužstvo a povedlo se nám ho ještě před sezonou doplnit o dvě výrazné individuality – Karla Poborského, který měl mimořádnou formu, a Roberta Vágnera, jenž dával důležité góly,“ vzpomínal Cipro na památný ročník.
Později odešel do Innsbrucku, kde bojoval s tamním Tirolem o přední místa v rakouské nejvyšší soutěži. Když pod Alpami skončil, nechal se opět zlákat Slavií. Na podzim 1999 jeho tým kraloval české lize, ale nakonec se před něj na jaře dostala Sparta.
Přesto Cipro opět dokázal uspět na mezinárodní scéně. Slavia sice na podzim 1999 nejprve vypadla z předkola Ligy mistrů v památném klání se Šachtarem Doněck, ale zamířila do Poháru UEFA, kde se jí vedlo. Skončila až ve čtvrtfi nále s anglickým Leedsem.
Na podzim roku 2000 vedení Slavie Cipra odvolalo kvůli neuspokojivým výsledkům. Zkušený trenér se potom objevil v Teplicích a v Plzni, kde však vždy vydržel jeden rok. Potom jej angažovaly České Budějovice, tam Cipro s fotbalem kdysi začínal. S Dynamem postoupil do nejvyšší soutěže a v první sezoně se s ním v lize zachránil. V úvodu dalšího ročníku jej na konci srpna 2007 nečekaně vedení klubu odvolalo.
A před rokem se ozvala stará láska. Slavia loni v létě nabídla Ciprovi pozici skauta v nově vznikajícím týmu. Zkušený kouč souhlasil a začal pro pražský klub opět pracovat. Ovšem první sezonu v roli vyhledávač talentů nedokončí. Vrací se na slávistickou lavičku a třeba mu na jeho nástěnku v pracovně na Hluboké nad Vltavou přibudou nějaké nové relikvie. Opět spjaté se Slavií.
