ROZHOVOR - Ani manko pěti bodů nezlomilo vůli sparťanských fotbalistů porvat se v závěru soutěže o mistrovskou korunu. Letenský útočník Václav Kadlec věří, že současný ligový lídr Viktoria Plzeň začne ztrácet body, čehož Sparta využije a obhájí titul. „Jejich náskok stáhneme,“ říká odhodlaně talentovaný střelec.
Když sparťané prohráli v Plzni 0:1, byli hodně dole. Porážku si nechtěli do poslední chvíle připustit. Věřili, že sbor Pavla Vrby porazí. Jenže stačil jeden povedený přímý kop Pavla Horvátha, jejich bývalého spoluhráče, a všechno bylo jinak.
Jenže každým dnem přibývá expertů, kteří přestávají Spartě věřit a tvrdí, že již Plzeň nepřeskočí.
„Víme, že boj o titul nezáleží na nás. Kdybychom v Plzni vyhráli, tak to máme ve svých rukou. Ale takhle musíme čekat, až poztrácí body. Já věřím, že k tomu dojde. Ani s Českými Budějovicemi nesehráli jednoznačné utkání. Takže šance na titul tam pořád je. Na nás je, abychom vyhráli všechny zbývající zápasy.“
S kým by mohla Plzeň zaváhat?
„Liga je na tolik vyrovnaná, že může v podstatě s kýmkoliv. Ale těžko říct. Hraje třeba s Jabloncem, Boleslaví, Teplicemi, Olomoucí – to jsou všechno zápasy, ve kterých se může stát cokoliv. Plzeň může sice vyhrát o tři góly, ale taky klidně může o ty tři góly prohrát. Věřím, že těch pět bodů stáhneme.“
V sobotu jedete do Jablonce, což hodně napoví v bojích o titul. Ale za Spartu může nastoupit jeho kmenový hráč Tomáš Pekhart. A tomu to začalo v poslední době docela střílet…
„Pegas je prostě střelec. Jemu stačí jedna šance a dá gól. My jsme to o něm věděli a ještě před zápasem s Brnem si z něj dělali srandu, že dá dva góly a dostane se do čela střelců. No a vyšlo to. Super. Ale uvědomujeme si, že v Jablonci to bude stejně jako vždycky strašně těžký zápas.“
„Smířil… Tak nic jiného mi nezbývá. Ve Spartě jsou teď hodně kvalitní útočníci, kterým se ve tvrdosti a důrazu v české lize nikdo z obránců nevyrovná, takže můžu být rád, že můžu nastupovat takhle zkraje. Ale určitě mi to víc vyhovuje na hrotu nebo podhrotem. Hrával jsem to od mala a pořád se za útočníka považuji. Ale když máte v týmu dva takové velké střelce, takové postavy, bylo by blbý to nevyužít.“
Když odešel Bony Wilfried, tak jste ale asi očekával, že budete vedle Lea Kweukeho nastupovat vy, ne?
„Přál bych si to, ta pozice podhrotového útočníka mi sedí asi nejvíc. Ale nic s tím neudělám a jsem rád, že vůbec hraju. Je ale pravda, že s Bonym se nám dařilo, i jsme si psali, že je škoda, že už spolu nenastupujeme, protože jsme byli dobří kamarádi, rozuměli jsme si.“
Jozef Chovanec tvrdí, že to není na škodu, že si v útočné fázi vyzkoušíte všechny role. Prý vás to rozvíjí.
„Určitě, když jsem začínal ve Spartě, neuměl jsem bránit skoro vůbec. Ani teď nebudu říkat, že jsem výborný obránce, ale není to ani tak, že by přes mě každý přešel. V téhle činnosti jsem se docela zlepšil. Zdokonalilo mě to.“
„Občas si přečtu, co říkají fanoušci, kteří mají podobný názor. Ale nic s tím nenadělám. Musím předvést, co umím, všude, kde nastoupím. Vím, že krajní záložník pro mě není ideální, že tam pokaždé nepodávám nejlepší výkony, ale snažím se, co můžu. Nechci hledat chyby jinde než u sebe a vím, že své výkony musím ustálit.“
Z pozice útočníka byste však měl třeba na kontě víc branek. O tom nepřemýšlíte?
„Určitě bych měl minimálně víc šancí. Přeci jenom těch obranných úkolů tam není tolik. Taky máte hned víc síly na útočení. Ale i z pozice záložníka jsem nějaké příležitosti měl. Jen byla škoda, že to tam tolik nepadalo. Asi jsem neměl dostatek sil na zakončení, anebo jsem to špatně vyřešil.“
Vy osobně cítíte, že byste se mohl v nejbližší době do útoku posunout?
„Já tu možnost moc nevidím, ale záleží na trenérech...“
A s nimi jste to probíral?
„Ne, já v tom nevidím nějaký problém, abych kvůli tomu chodil za trenéry. Já nejsem nespokojený, naopak. Nemám si na co stěžovat. Je mi osmnáct let a hraju pravidelně za Spartu. Kolik kluků v mém věku to o sobě mohlo nebo může říct?“
