Profesionální licence se Slavii po včerejšku vzdaluje. Šanci na její získání však stále má. „Do pondělí by měl pan Franc představit předsedovi ČMFS nového majitele a s tím nám přijdou na účet peníze potřebné pro zisk licence,“ říká Miroslav Platil, generální ředitel klubu.
Do konce dubna měla Slavia doplnit podklady pro udělení licence. Deset milionů, které dluží hráčům, však stále nesehnala. Objevil se také další problém, splatnost víc než stomilionového dluhu vůči ENIC není do listopadu, ale okamžitá. Po Slavii jde také finanční úřad, kterému klub dluží na daních...
Čekal jste, že licenční manažer nedoporučí vašemu klubu udělení licence?
„Očekával jsem to.“
Co nyní budete dělat?
„Problém Slavie není jen o těch deseti milionech. Chci řešení, které bude mít perspektivu. V současné době probíhá prověřování naší společnosti investorem, který má zájem vstoupit do Slavie.“
Nemáte dost času. Stihnete nového vlastníka přivést?
„Myslím si, že během pátku (tj. dnes), nejpozději v pondělí, by měl majitel (Antonín Franc) informovat předsedu ČMFS. V příštím týdnu jedná licenční komise a měli bychom doložit věci, které nám chybí.“
Vy myslíte, že už v pátek, nebo v pondělí, veřejnosti představíte nového majitele?
„To nevím. To je otázka jejich dohod. Ale nejpozději v pondělí dojde k tomu, že bude stávající vlastník informovat předsedu svazu.“
O čem?
„O tom, že se s někým domluvil. V praxi to bude znamenat, že dojde k uvolnění finančních prostředků, které by měly být nejpozději do pondělí na účtu Slavie. Ty by pak šly ihned příkazem všem subjektům, kterým dlužíme.“
Deset milionů potřebných pro získání licence tedy nepřijde dřív než s novým vlastníkem?
„Ano, to je logické.“
Vy tušíte s kým současný majitel, podle vás pan Franc, jedná?
„Ano, ovšem nemohu o tom mluvit. Je to citlivý obchodní stav a nechtěl bych celou akci poškodit. Domnívám se totiž, že nám zbývá už jen malý krůček, abychom měli na příští sezonu licenci.“
Jakými slovy vás Antonín Franc ujišťuje, že tentokrát to s příchodem vlastníka klapne?
„Sám vidím, že způsob zájmu je zřejmý. Navíc to není jediný zájemce. Vím o dvou skupinách, poměrně silných, které mají eminentní a opravdu velký zájem.“
Spekulovalo se, že odkup akcií Slavie organizuje Marcel Belhocine, podnikatel s napojením na Sazku. Potvrdíte to?
„Ne, s ním určitě nejednáme.“
Co když investor, o němž mluvíte, znovu vycouvá, když spatří, do čeho by měl vstoupit?
„Tentokrát už jsme ve fázi, že nezávislý arbitr vše kontroluje. Mám pocit, že by to mělo dopadnout.“
Nejsou to jen další sliby?
„Ale co mám říct jiného? Svým optimismem to tady držím nad vodou. V tuto chvíli vám odpovídám podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Netáhám za rozhodující provázky, ale dělám vše proto, aby to dopadlo. Stát se může stále ledacos, ovšem věřím, že to dotáhneme. Není to jen tak, že je přání otcem myšlenky, můj kvalifikovaný odhad je takový, že se to vyvíjí dobře. Vidím celou řadu indicií, z nichž cítím, že se nám vlastníka podaří sehnat.“
Nejde jen o řeči pro uklidnění?
„Ne. Kdyby chtěl někdo zařadit zpátečku, tak už to udělá. Jenže tady se jede konstruktivním způsobem dopředu. Karty jsou dobře rozdané na to, aby to dopadlo. To je kvalifikovaný odhad.“
Neovlivní situaci fakt, že dluh přes sto milionů korun vůči bývalému majoritnímu vlastníkovi ENIC musíte splatit okamžitě a ne do listopadu, jak jste původně očekávali?
„Nevylučuju, že bude chtít ENIC peníze ihned, ale zatím se tak nestalo. Ovšem počítáme s tím. Věci jsou i pro tento případ nastavené tak, že nový investor o tom ví. Je připraven částku zaplatit.“
Proč jste tvrdili, že splatnost dluhu je až v listopadu, když je to jinak?
„Došlo k dalšímu řízení a k projednání stížnosti na rozhodnutí soudu. Další soud stížnost uznal. Tím se pohledávka stala splatnou. Nyní je to věcí ENIC. Pokud to bude chtít hned, má na to právo.“
Navíc vám prý finanční úřad obestavil účty, protože mu dlužíte na daních. Je to pravda?
„Byla tam nějaká dlužná částka, ovšem ten problém už je vyřešen. To není nic nenormálního, do toho se dostat můžete. Přišly nějaké peníze od STES, další příjem na účet čekáme do pátku.“
Takže už můžete s účtem Slavie volně operovat?
„To jsme mohli pořád. Šlo jen o to, že nám přišlo rozhodnutí o zřízení zástavního práva. Na konkrétní sumu peněz. Jakýkoliv první objem peněz, který získáme, si automaticky strhne finanční úřad. Zbytek nad tu částku je náš. To není tak, že máte obstavené účty a nemůžete hospodařit.“
Kolik jste finančnímu úřadu dlužili?
„Jestli se nepletu, bylo to 2 100 000. Odmazává se to, nevím kolik ještě dlužíme. Bezpečně ale vím, že je to nyní bezvýznamná věc, účty obstavené nemáme.“
Chtěl jste podat výpověď, když nedostanete deset milionů do konce minulého týdne. Zdůraznil jste, že to není jen výkřik, ale že to myslíte smrtelně vážně. Proč jste nedodržel slovo?
„Výpovědí jsem hrozil, pokud se nic nebude dít. Jenže věci se ne trochu, nýbrž velmi, velmi rozpohybovaly.“
Proto jste to přehodnotil?
„Ne, já tu výpověď pořád nosím. Stále se to může stát. Jenže já nyní vidím, že se něco blíží. K cíli směřujeme každým dnem víc a víc. Věci se někam pohnuly. Od někoho k někomu. Představte si navíc, že přesvědčujete zaměstnance, hráče, aby to nevzdali a pak sám odejdete. To bych byl srab, celé bych to zabil.“
