Fotbalisté Plzně: Tahle výhra byla pro "Žita"
Chtěli mu udělat radost, poslat do nebe tři body. Viktoriáni včera hráli pro Petra Žitníka. Kápa plzeňských fanoušků, který tragicky zahynul před necelými dvěma týdny, když se vracel ze Štruncových sadů ze zápasu svého oblíbeného klubu. Povedlo se to znamenitě. „Žito“ si mohl hned čtyřikrát zakřičet gól...
Odpočívej v pokoji. Obrovské choreo s tímto textem a fotkou Petra Žitníka vlaje nad plzeňským kotlem, za brankou světlice rozsvěcují nápis „Taky jsi měl svoji mámu, a měl´s ji hrozně rád.“ V rukách stovek domácích příznivců svítí svíčky.
Plzeňská jedenáctka vzápětí doběhne před sektor fanoušků, hráči se chytí kolem ramen, celý stadion drží minutu ticha. Smutnou předehru měl včerejší duel Viktorie s Teplicemi. Západočeský klub uctil památku zesnulého Petra Žitníka, jehož před necelými čtrnácti dny usmrtil vlak na plzeňském Hlavním nádraží.
„Vzpomínali jsme dneska na Petra, všichni jste viděli ceremoniál. Jsme šťastní, že jsme to zvládli,“ těšilo kapitána Pavla Horvátha.
„Bylo to hodně emotivní, minutu ticha jsem skoro celou probrečel,“ vyznával se z pocitů obránce David Limberský. Právě on měl k Žitníkovi ze všech hráčů Plzně nejblíž. Občas spolu zašli i na pivo, klábosili o fotbale, rozebírali zápasy Viktorie.
„Přiznávám, že jsem se z toho prvních pět minut dostával, byl jsem rozhozený. Naštěstí jsme dali brzy gól, pak to ze mě spadlo,“ pověděl Limberský, který svého velkého kamaráda uctil výborným výkonem. Patřil mezi nejlepší muže na trávníku.
„Musím říct, že mnohem horší to bylo minulý zápas v Mladé Boleslavi, kdy to bylo všechno čerstvější. Teď už jsem se dokázal soustředit na hru. Utkání jsem si užíval, doufám, že si to užíval i Petr tam nahoře.“
Stejně jako v Boleslavi i včera měl Limberský pod dresem tílko s číslem sedm a jmenovkou Žito. Tak se Žitníkovi přezdívalo.
„Se sedmičkou hrával za místní Rapid, udělal jsem si takový jeho dresík. Kdybych dal gól, asi bych plzeňský dres úplně nesvlékl, abych nedostal žlutou kartu, ale určitě bych ho trochu nadzvedl, aby byla sedmička vidět,“ ujistil Limberský.
Že by vzpomínkový duel za Žitníka neměl dopadnout úspěšně, o tom prý zapochyboval pouze na krátkou chvíli. Poté, co Teplice snížily na 1:3.
„Byl jsem šťastný, když jsme dali na tři nula. Jenže za chvíli jsme inkasovali a mně hlavou blesklo, že jsme s Teplicemi doma také jednou vedli o tři góly a za pár minut bylo vyrovnáno. Jsem rád, že se to neopakovalo,“ oddechl si Limberský. „Zkrátka - nejdůležitější je, že jsme vyhráli. Tak by si to přál i Petr...“
