Útočník Nezmar oslnil jako stoper: Šel bych i do brány
To byl záskok! Když si těsně před výkopem stoupl na pozici stopera, plzeňští hráči z toho měli legraci. „Smáli se jak blázni. A pokřikovali na mě, že jsem si spletl místo,“ culil se po utkání na půdě lídra (1:1) liberecký útočník Jan Nezmar, který si na postu obránce odbyl ligovou premiéru.
Byla úspěšná, stal se podle deníku Sport Mužem zápasu a domácí museli svá předzápasová slova přehodnotit...
Jeho otec z něj chtěl mít obránce, on se tvrdošíjně dral do útoku. V sedmnácti letech, po přestupu do Dolního Benešova, si Jan Nezmar prosadil svou.
Po dalších téměř sedmnácti letech se kruh uzavřel, v Plzni nastoupil na stoperu. „Co na to táta? Skoro nic. Jen říkal, že to nebylo špatné, ale že tam byly chyby,“ řekl včera Nezmar.
To vás moc nepovzbudil.
„On mě nikdy moc nechválil. Rozčiloval se, že jsem do televize řekl, že jsem naposledy hrál stopera v Hlavnici v okresním přeboru, což se nedá s ligou srovnávat. Jenže podle něj to nyní hraju taky jako okresní přebor.“
Za tým rodné vísky Hlavnice jste na stoperu nastupovali vedle sebe právě s otcem. Vzpomněl jste si na to před duelem v Plzni?
„To už je hrozně dávno... Táta už by tehdy skončil, ale čekal na mě, až dojdu do dospělého fotbalu, aby si se mnou mohl zahrát. Měl problémy s kotníkem, bylo to tedy jen několikrát.“
Chtěl z vás mít stopera. Vyčítal vám, že jste skončil v útoku?
„Kdybych to řekl jeho slovy, tak asi takto: Co se se..š do útoku, zůstaň vzadu, budeš to mít před sebou, máš pro to lepší předpoklady. Těžce nesl, že mě to táhlo do útoku. V Hlavnici jsem nastupoval vzadu, protože jsem nejdál dokopl, táhlo se to se mnou až do dorostu. V Dolním Benešově se mi konečně splnil sen - stal se ze mne útočník.“
Dal vám otec v budoucnu za pravdu?
(směje se) „Ne, ani to neočekávám... Není ten, který by mě extra chválil. Ale myslím, že je to správná výchova, rozmazlování k ničemu nevede. Díky tomu jsem byl schopný poprat se s krizovými situacemi.“
Jaké jste měl ohlasy na vaše vystoupení v Plzni?
„Esemesek mi přišlo docela dost. Je to ale podle mě zbytečně nafouklé. Byl to týmový výkon, můj nebyl bez chyb, jsem na tomto postu schopen zahrát líp.“
Udílel vám před zápasem rady vykartovaný stoper Miroslav Holeňák, za kterého jste v obraně zaskakoval?
„Samozřejmě. Mrzelo ho, že jsem se o tom bezprostředně po utkání nikde nezmínil. Takže to napravuji: za celkem slušnou premiéru vděčím radám pana Holeňáka.“ (směje se)
Jakou nejdůležitější vám dal?
„Hlavně mi říkal, že když bude mít Horvi (Pavel Horváth, kapitán Plzně - pozn. red.) balon a nebude pod tlakem, tak mám hodně rychle utíkat zpátky.“
Co vám Holeňák řekl po utkání?
„Že se mu to docela líbilo.“
Neuvažujete tedy, že byste v obraně zakotvil natrvalo?
„Plánoval jsem, že rok budu hrát ještě útočníka, abych zarovnal tu stovku (Nezmarovi chybí sedm gólů ke vstupu do Klubu ligových kanonýrů, na kontě má 93 gólů - pozn. red.) a pak se na tři roky posunu na stopera. Ne, teď vážně. Mám tři sta startů v lize, je pro mě pocta nastoupit kdekoli. Když mi trenér řekne, že budu hrát stopera, nemám problém. Šel bych klidně i do brány.“
Věříte, že sedm branek na jaře dáte?
„Je to celkem dost. Ovšem věřit je základ.“
