Vaclík: Sparta? Šel bych do toho. U nás je prostě nejvíc

V mizérii poslední Viktorie Žižkov, která uhrála na podzim pouhých sedm bodů, byly jeho výkony jediným světlým bodem. „Vyhnul jsem se propadákům, minelu jsem neudělal,“ těší Tomáše Vaclíka, odchovance Vítkovic. „Ale třicet jedna branek za šestnáct kol je dost, to číslo není dobrá vizitka pro gólmana,“ dodává pokorně.

Mluví se o vašem přestupu do Sparty. Slyšel jste o tom něco?
„Slyšel - ale jen od reportérů z novin a televize. Nevím, co je na tom pravdy, ale už jen fakt, že se o tom mluví, mě strašně těší. Kdyby ten zájem ze Sparty opravdu byl, šel bych do toho, protože Sparta je tady v Česku prostě nejvíc.“

Kontaktoval vás už někdo ze Sparty?
„Ne. Nikdo mi ze Sparty nevolal ani se mnou nemluvil.“

Ve Spartě je nyní jedničkou Milan Švenger, který na podzim nastřádal devět nul. Jak byste ho jako gólmana charakterizoval?
„Se Švengym se známe, mám ho rád, je to můj kamarád. Ta statistika mluví jasně, pokud člověk chytá ve Spartě, jako gólman musí něco umět.“

Takže byste se šel rvát s kamarádem o místo?
„Jsou to zatím teorie, takže nevím. Pokud by to dopadlo, ani nevím, kdo ve Spartě zůstane, jestli Švengy, Dan Zítka nebo třeba ještě Jarda Blažek, ale rozhodně nepočítám s tím, že bych šel do Sparty jako jasná jednička. Byli bychom asi všichni na stejné startovní čáře, možná jen Švengy by byl trošku vpředu, protože už něco odchytal a výkony předváděl dobré.“

Právě Jaromír Blažek by vás měl na Žižkově nahradit. Bylo by to dobré řešení?
„O tom jsem taky četl jen v novinách, že by měl Bláža přijít společně s Tomášem Řepkou. Kluci se mi v kabině smáli, že budu dělat Blážovi dvojku, že přijde a posadí mě na lavici. Pokud jde o naši výměnu, vůbec nevím, jestli by to bylo možné. Jarda Blažek je každopádně pořád vynikající gólman, který může ještě tři čtyři roky chytat na špičkové úrovni. Ať bude chytat kdekoli, pro ten klub to bude dobře a bude to velká posila.“

Pokud byste do Sparty přestoupil, šel byste z posledního týmu tabulky do prvního. Bylo by to z tohoto pohledu pro vás vysvobození?
„Takhle bych to neřekl. Byl by to pro mě skok a ocenění práce, kterou jsem za poslední rok a půl odvedl. Byl by to další krok v kariéře, ale vysvobození vůbec ne. Já jsem rád, že jsem na Žižkově, protože zde můžu pravidelně chytat. Na Žižkov nedám dopustit.“

Kromě Sparty kolem vás krouží i zahraniční kluby. Čemu byste dal přednost?
„Zatím jsou to jen spekulace, takže je těžké se k tomu vyjadřovat. Snem každého českého hráče je dostat se do zahraničí, je to taky lákavé. Ale Sparta je Sparta. Pokud bych měl obojí porovnávat, bylo by strašně těžké se rozhodnout.“

V létě už jste přitom byl jednou nohou v nizozemském De Graafschapu. Litoval jste, že tento přestup nevyšel?
„Když jsem se v televizi koukal na sestřihy, vždy mě zajímalo, jak hrál De Graafschap. V létě jsem byl na přestup připravený, když to krachlo, bylo pro mě trochu těžší zase hledat motivaci. Ale srovnal jsem si to v hlavě. Řekl jsem si, že českou ligu jsem ještě nechytal, takže to pro mě byla velká výzva. Věděl jsem, že bych měl náš mladý tým táhnout a jsem za ten půlrok strašně vděčný.“

Váš transfer do De Graafschapu zhatila zdravotní prohlídka. V této souvislosti jste minulý týden absolvoval drobný chirurgický zákrok. Můžete říct, o co šlo?
„Ano, vyšetření srdce odhalilo takzvaný syndrom preexcitace, což je banalita, která nepřekáží v životě ani v profesionálním sportu. Pro jistotu jsem však minulý týden podstoupil preventivní zákrok, po němž jsem už úplně v pohodě. Teď už bych prošel i v De Graafschapu.“ (směje se)