Prohrát, byli bychom v pytli, přiznává brankář Sňozík

Před měsícem vzbudil po porážce se Žižkovem rozruch svým upřímným rozhovorem, ve kterém dal průchod všem svým emocím. Přestože si od té doby Radek Sňozík dává na svůj slovník větší pozor, bonmoty nešetřil ani po nedělním triumfu.Spadl vám po vítězství nad Příbramí kámen ze srdce?
„Byl to pro nás zápas o všechno, kdybychom prohráli, byli bychom… V pytli. Musím mluvit slušně, jinak se to zase v novinách bude týden řešit. (směje se) Byl to těžký zápas na palici a jsem rád, že jsme to zvládli.“

Nic jiného než vítězství pro vás nepřipadalo v úvahu, že?
„Jasně, pro nás neřešila nic ani remíza. Kdyby to ke konci bylo pořád 0:0, musel bych jít i na roh. Museli jsme prostě vyhrát. Ulevilo se nám, ale musíme se zase rychle vrátit na zem. Záchrana je totiž pořád daleko. Příjemný pocit to bude až po 30. kole a my budeme mít o bod víc než Baník.“

Byl to nejlepší zápas Bohemky na jaře?
„Rozhodně. Vzhledem k tomu, že jsme vyhráli a měli snad ještě dalších deset šancí, ani se to jinak brát nedá. Chvílemi jsme si i nahráli a dokázali jsme si vytvořit šance.“

Jaké to je vyhrát po 17 zápasech?
„Jsem rád, že jsme to utnuli. Řešilo se to už všude, asi se o nás zajímali už i v Pelhřimově z té knihy rekordů. (směje se) Jsem rád, že to máme za sebou. Zase bude klid a já si po dlouhé době zase koupím noviny. A nebudu muset ve Sportu číst, jak byla Bohemka tragická.“

Nezapomněli jste už vítězný pokřik?
„Ale ne, my to máme naučený dobře. Kdybychom to snad zapomněli, doplní nás Ládík Hric (masér – pozn. red.), ten si to podle mě pořád trénuje doma.“

Byla na hráčích znát úleva?
„Jasně, nejen na nás. I vedení už bylo trochu v nervu. Málem nám to prořídlo, protože jsou tam starší pánové. Tak jsme je tou výhrou asi zachránili. A taky samozřejmě sami sebe. Musíme si to chviličku užít, ale zatím není co slavit.“