Švancara přiznal: Jako náhradník mám problém s rozcvičkou
Útočník a kapitán Petr Švancara po příchodu nového kouče Ludevíta Grmely přišel o místo v základu brněnské Zbrojovky a není z toho zrovna nadšený. „Myslím, že jsem týmu platnější v základu,“ míní. Aby ne, se šesti góly nejlepší střelec, hlavní hecíř i kritik, ikona klubu. V pozici náhradníka přiznává, že mu dělají velký problém rozcvičky.
Jak snášíte odsun na lavičku?
„Každý se mě na to ptá… Mám smíšené pocity. Když jsme porazili Olomouc, byl jsem šťastný. Nepovedl se mi zápas v Jihlavě a trenér mě v tom dalším nepostavil. Zasloužil jsem si to. Život náhradníka je jednoduchý. Když se vyhraje, sestava se většinou nemění. Pokud tým neuspěje, náhradník může doufat, že se do základu dostane. Jsem na tom úplně stejně. Čekám na příležitost a doufám, že přijde už proti Baníku. A když ne, musím se smířit s lavičkou.“
Trpíte mezi náhradníky?
„Dva roky jsem na tu roli nebyl zvyklý. Přiznám se, že mám problémy s rozcvičkou. Nedokážu se dostat do správného tranzu, jako když jsem v základu. Ale když mě tam trenér pošle na minutu nebo na patnáct, musím to skousnout a na hřišti něco vymyslet. Teď nás čeká klíčový domácí dvojzápas a já věřím, že se zachráníme.“
Takže nejste naštvaný?
„Když jsem seděl v pětadvaceti nebo v osmadvaceti, bral jsem to jinak. V této fázi kariéry už nejsem uražený. Ale člověka to samozřejmě mrzí. Pořád si myslím, že týmu můžu pomoct. Můžu si myslet, že to se mnou bude fotbalovější a vypracujeme si víc šancí. Vím, že kvalita je na mé straně. Ze třinácti zápasů jsem dal šest gólů a na tři přihrál. Jsem pro to, ať hrají ti nejlepší.“
Nový trenér Ludevít Grmela tvrdí, že styl, který razí, vám není šitý na míru.
„Nepřijde mi, že hrajeme jinak. Když vyndáte Švancaru, neznamená to, že se styl hry úplně změní. Ano, o něco víc teď nakopáváme míče na Kroupu, ale já Karla dobře znám. Myslím, že bych si vedle něj uměl najít prostor. Ale respektuju názor trenéra, vůbec nic proti němu nemám.“
Jak vidíte svou budoucnost?
„Budu to řešit v létě, ještě mám na rok smlouvu. O mně se ví, že jsem neskutečný zbrojovák. Na zápasy chodí můj otec, syn tady hraje. Jsem specifický hráč, stahuju na sebe média, fanoušky. I ze střídačky kluky povzbuzuju a jsem takový čtvrtý trenér. Ale kdybych do konce sezony nehrával, tak nemá smysl, abych v klubu zůstal. Brnu bych nebyl nic platný. Určitě chci v kariéře pokračovat.“
Co říkají na aktuální situaci spoluhráči?
„Myslím, že mám vliv na pozitivní věci v týmu, se mnou je silnější. Cítím to i ze spoluhráčů. Když si před utkáním plácáme, tak mi přejí, ať přijdu na hřiště co nejdřív. Jejich podpora mě moc těší, máme dobrou partu. Jsem sice impulzivní, ale s hráči hodně komunikuju a cítím, že mi někteří kluci dost fandí. Byli by rádi, kdybych byl na hřišti.“
Očima trenéra Zbrojovky Ludevít Grmely
„Za stávající situace v tabulce to není o Petrovi nebo Pavlovi… Chtěli jsme hrát jiným způsobem, který není šitý na míru Švancarovi. A on to vzal velmi dobře. Proti Olomouci šel ke konci na hřiště, dal gól a byl z něho hrdina. Rozhodla jeho chytrost, zkušenost. Petr má své přednosti, je jiný fotbalista než ostatní.“
