Těším se do Ženevy
PONDĚLÍ. Sotva jsme ze sebe setřásli únavu z prvního utkání se Švýcarskem, už se přiblížil zápas s Portugalskem.
V pondělí jsme se na středečního soupeře začali připravovat, dopoledne jsme shlédli ukázku duelu s Tureckem. Portugalci v něm ukázali své přednosti, což je rychlost a hra s míčem. Překvapili mě, jak dobře hráli v defenzivě. I když Turci mají silný tým a odehráli dobrý zápas, nedostali se pořádně do šance. Čeká nás tedy určitě těžké utkání.
Po projekci jsem šel na oběd a po něm odpočíval na pokoji. Na odpolední trénink jsem odjížděl o něco dřív, v půl čtvrté jsem v tiskovém centru v Seefeldu poskytoval rozhovor pro UEFA. Po interview jsem se připojil ke spoluhráčům, které mezitím přivezl autobus. Trénoval jsem sám stejně jako v úterý. Po návratu na hotel jsme se skoro všichni sešli na pokoji maséra Edy Poustky a sledovali zápas skupiny C Rumunsko-Francie.
V jeho průběhu jsme museli na večeři, po ní jsme utkání dokoukali.
Zatím jsem viděl všechny zápasy na EURO, docela mě překvapili Rakušané, kteří proti Chorvatům hráli výborně. Ukázalo se, že domácí týmy profitují z podpory fanoušků. Obrovskou sílu ukázali Němci, kteří Poláky přehráli ve všech směrech, a také Holanďani, kteří ve výtečném střetnutí přejeli Italy.
V úterý dopoledne se přesuneme do Ženevy, moc se těším na stadion, ještě nikdy jsem na něm nehrál. Na fotkách vypadá fotbalově, přijde třicet tisíc lidí, bude skvělá atmosféra. Stejně jako v Basileji.
Věřím, že podobný bude i výsledek.
