5 DŮVODŮ DOMINANCE ŠPANĚLSKA | Už to začíná být skoro nudné: o titul se hodlá porvat mnoho kandidátů, nakonec přesvědčivě vyhraje Španělsko. Stalo se tak před čtyřmi lety na EURO, které pořádaly Rakousko a Švýcarsko, před dvěma lety na MS v Jihoafrické republice a nyní opět. Fotbalový svět ještě neměl mistry, kteří by tohle dokázali.
RIVALOVÉ V SOUDRŽNOSTI
Každé El Clásico, tedy zápas Barcelony a Realu Madrid, nejsledovanější souboj ve španělské lize, jiskří, v reprezentaci si však hráči obou znepřátelených klubů padnou až dojemně okolo krku. Pryč jsou půtky, silná vyjádření, nabroušené lokty a kopačky. Vše je zažehnáno, všichni mají společný cíl – vystoupat na vrchol. Dvě partičky – kastilská a katalánská – drží pohromadě a společně jsou neporazitelné. Na nesváry je času dost po návratu.
HVĚZDY A KOLEKTIV
Cristiano Ronaldo, Ibrahimovic, Ribéry, Robben, Pirlo. Před začátkem EURO se tipovalo, kdo z nich bude největší hvězdou turnaje. K nim se řadily veličiny španělského týmu, ovšem ne po jedné, ale přímo ve hvězdokupách: Casillas, Ramos, Piqué, Xavi, Xabi Alonso, Fábregas, Iniesta, Torres. Vynechat někoho by byla opovážlivost. Španělský soubor nemá jednu osobnost, ale mnoho. A z nich je utvořené mužstvo, kde jedna nezastiňuje druhou, což bylo pro úspěch rozhodující.
TROFEJE NAD SKANDÁLY
Balotelli a jeho prostořekost, Ronaldo a jeho povýšenost, Nasri a jeho urážky novinářů, Robben a jeho sobeckost. Noviny měly o čem psát i mimo hřiště, nevyhnul se tomu ani český tým. Španělé? Kromě přetřásání, komu dá trenér Del Bosque důvěru v základní sestavě, naprostá nuda. To není mužstvo, které by dokázalo živit touhu fanoušků dovídat se pikantnosti ze zákulisí, soukromého života fotbalistů. Sportovní úspěch a cíl vyhrát šampionát všechno ostatní potlačil.
GÓLY BEZ ÚTOČNÍKŮ
Je tu nová, zlomová, historická taktická varianta: ofenzivní fotbal bez útočníků. Trenér Del Bosque nepostavil v prvním utkání proti Itálii ani jednoho klasického útočníka, tento krok pak opakoval, a přesto se jeho tým tlačil neúnavně před branku soupeře s cílem o její dobytí. Přestože kanonýr Torres se trefi l na turnaji třikrát, neměl místo v základní sestavě. Pravidlo, že čím víc je na hřišti mužů, jejichž profesí je střílet góly, tím hraje mužstvo ofenzivněji, tedy neplatí. Aspoň u Španělů ne.
VÍTĚZNÁ GENERACE
Španělé natrvalo přetvořili historii. Jako prvnímu týmu se jim podařil vzácný triptych: vyhrát tři vrcholné turnaje za sebou. Svědčí to o velice silné generaci, která neupadla do dekadence, nezahltila se úspěchy a neudusila vavříny. Pořád má touhu vyhrávat, být nejlepší. Kde končí její hranice? To zatím nikdo nedokáže odhadnout. Španělsko může vládnout fotbalovému světu ještě mnoho let. Náznaky o vyklízení pozic natož o úpadku žádné nejsou.
