Co(ne)vyšlo na Islandu? Nepředvedli jsme maximum, říká Lička
Proč Češi padli na Islandu? „Dojeli jsme na nešťastné datum 12. června. Hráči měli mezi posledním ligovým zápasem a utkáním v Reykjavíku pauzu plus minus tři týdny. Mentální i fyzická energie padá dolů a už není prostor, aby se nahodila zpátky,“ míní Verner Lička, expert Nedělního Sportu. „Žádný hráč nebyl individuálně připravený na své maximum, přitom jsme potřebovali, aby všichni podali maximální výkon.“ Co se z jeho předzápasových strategických prognóz naplnilo a co nikoli?
Island nebude presovat, ale jen lechtat
POTVRZENO
Komentář Vernera Ličky: „Presink v islandském podání byl opravdu jen nárazový, tedy ve dvou nebo třech hráčích. Říkal jsem, že to bude výzva pro Tomáše Rosického, neboť si bude moci chodit pro míče. Byl aktivní. Ale bylo to všechno o jeden stupínek pomalejší. Chyběla mu taková ta jeho nadlidská výbušnost. Je to logické. Když si vezmu, kolik toho na jaře odkopal a jakou měl přípravu na zápas, tak za těchto okolností ještě na Islandu podal heroický výkon. Ovšem i když rozjel akci dobře, přišla po druhé třetí přihrávce ztráta míče. Útočné naladění týmu nebylo, a ani nemohlo být, ideální.“
Island bude hbitě a ve velkém počtu přecházet do brejků
NEPOTVRZENO
Komentář Vernera Ličky: „Do brejků jsme Islanďany nepouštěli. Potvrdil to po utkání i domácí trenér, který řekl: Češi nás přehráli ve středních prostorech. Při náznaku rozjetí akce jsme to okamžitě přerušili. Přepnutí po ztrátě míče v prvním poločase bylo z naší strany velice dobré. Vůbec celá naše obranná činnost byla do 50. minuty kvalitní. V porovnání s Nizozemskem a Tureckem jsme odehráli tuhle pasáž na Islandu nejlépe. Bohužel, pak se nám vybily mentální i fyzické baterie. A jakmile se baterie vybíjí, přicházejí chyby.“
Island zahrozí z dlouhých autů
POTVRZENO
Komentář Vernera Ličky: „Soustředil jsem se na to. Většina z nich byla z 35, 40 metrů od brankové čáry, tudíž to nebylo ani tak nebezpečné. Pár autů bylo blíže a s těmi jsme si rovněž poradili. Udělali jsme totiž taktickou změnu při bránění, a sice takovou, že Petr Čech radši do soubojů po autových vhazováních moc nechodil. Tomáš Sivok naopak byl ve vzduchu dominantní. Tím více je škoda, že jsme inkasovali po odvráceném rohu. Podcenili jsme, že akce ještě není u konce. Náš houf vybíhal chaoticky. Kdybychom neinkasovali a udrželi vedení dalších 15 minut, mohli jsme utkání dohrát vítězně. Takhle jsme posledních třicet minut měli vůbec problém přejít přes střední pásmo do útoku.“
Celkový závěr Vernera Ličky
„Z prohry bych nedělal velkou tragédii. Připomeňme si, že jsme do kvalifikace šli s velkými obavami. Start nám však vyšel nad očekávání. A vzhledem k báječnému úvodu bylo naším tajným přáním zdolat Lotyšsko a přivézt bod z Islandu. Protože kdyby se to povedlo, byli jsme z 95 procent jistým postupujícím na EURO. Bohužel, nepodařilo se to. A situace se mění. Jak?“
„Dřív jsme říkali: Nechtěli bychom, aby poslední utkání v Nizozemsku bylo rozhodující. Dneska možná budeme rádi, že ten zápas bude rozhodující. Pavel Vrba už před půl rokem tvrdil, že stále považuje za favorita Nizozemsko. Souhlasím: Je předpoklad, že můžou do konce kvalifikace všechna utkání vyhrát. My máme Kazachstán doma, což je povinné vítězství. O ničem jiném se nedá diskutovat.“
„Pak je nebezpečná mise v Lotyšsku. Tam to opravdu jednoduché nebude. Potom následuje domácí souboj s Tureckem. Když tyhle tři zápasy vyhrajeme, budeme hrát v Nizozemsku o postupovou plichtu.“
