Porážka na EURO 2008, která poslala výběr Karla Brücknera z turnaje pryč, aktérům a fanouškům nezmizela z paměti, ale jinak má Česko (či Československo) s Tureckem velmi pozitivní bilanci. A i ti nejstarší příznivci by pátrali v paměti hodně dlouho, než by došli k jedinému zápasu, v němž na české půdě dnešní soupeř neprohrál.
Reprezentační dres tehdy nosili hráči jako Josef Masopust, Ladislav Novák či Tadeáš Kraus. Psal se rok 1956 a v pozdním listopadovém dni vidělo třicet tisíc diváků na Strahově remízu 1:1.
Byl to první vzájemný zápas s Tureckem na domácí půdě. Následujících šest duelů národní tým vyhrál. Zatímco v 60. a 70. letech to ještě nebyl takový div, protože soupeř nepatřil v Evropě ke špičce, postupem času se jeho kvalita zvedala.
O to víc je bilance překvapivější, jelikož mezi jednatřiceti evropskými zeměmi, které Česko (či Československo) hostilo alespoň pětkrát, existuje jen osm reprezentaci, s nimiž doma neprohrálo. Kromě outsiderů typu Malty, Lucemburska či v minulosti Islandu, jsou to Wales, Norsko, Švédsko, Rumunsko a právě Turecko.
Paradoxně, nejvyšší výhru zaznamenali Češi v dubnu 2003. V přípravném utkání hostila Brücknerova parta v Teplicích tehdy bronzové medailisty z mistrovství světa v Japonsku a Jižní Koreji a smetla je 4:0, přičemž všechny góly stihla za první poločas. Zkušený kouč obvykle šetřil superlativy, ovšem výkon úvodní pětačtyřicetiminutovky, v níž se trefi li Rosický, Koller, Šmicer, Baroš, označil za „reklamu na fotbal“. Od té doby se oba celky utkávaly buď na neutrální půdě (EURO 2008, příprava na jaře 2010 v USA), nebo v Turecku.
A i tam se Češi pyšní sérií bez porážky trvající několik desítek let.
Tu jedinou utrpěli v prosinci 1958, naopak před rokem ji prodloužili vítězstvím v Istanbulu (2:1), čímž si zároveň položili základ pro pozdější postup na EURO 2016.
Turky naopak postavili do situace, že musí předvést historický počin, pokud chtějí mít situaci ve vlastních rukou i před závěrečným úterním kolem kvalifi kační bitvy o evropský šampionát.
