Jednadvacítka zakopla a Lavička litoval: Bojovali jsme sami se sebou
Řečeno s Cimrmanem: prvek očekávání vystřídal prvek zklamání. Česká jednadvacítka chtěla zahájit kvalifikaci na EURO 2019 vítězstvím, ale nepovedlo se. „Je to hodně hořké,“ neskrýval trenér Vítězslav Lavička po remíze 1:1 s Běloruskem.
Pokud jste úterní mač v Jablonci neviděli, vězte, že Češi po trefě Václava Černého rychle vedli, jenže pak neproměnili několik šancí a v 93. minutě dostali vyrovnávací gól. Lavičkův tým se hned zkraje kvalifikace musí vyrovnat s nečekanou ztrátou.
Trenére, co vám běželo po zápase hlavou?
„Zklamání. Zklamání z toho, že jsme nezvládli dovést utkání k vítězství. To byl náš hlavní cíl. Víc než s houževnatým soupeřem jsme často bojovali s vlastní nervozitou, z které pak plynuly nepřesnosti. Dali jsme sice první gól, přesto jsme nedokázali zápas líp kontrolovat. Ve druhé půli jsme si vytvořili jasné brankové příležitosti, ale neproměnili jsme je.“
A šílený závěr?
„Ten mi hodně připomínal minulou kvalifikaci, kdy jsme doma ztratili dvougólové vedení proti Černé Hoře a byla z toho remíza 3:3.“
Budou vás dlouho strašit neproměněné šance?
„Máme za sebou teprve první kvalifikační krok a ještě nás čeká hodně zápasů. Pro nás bude nejdůležitější, abychom si tenhle zápas pečlivě vyhodnotili a dobře se připravili na příštího soupeře, už 9. října hrajeme v Chorvatsku.“
Co tam budete muset udělat jinak než proti Bělorusku, abyste uspěli?
„Musíme zapracovat na schopnosti lépe kontrolovat zápas. Právě to nám proti Bělorusům chybělo, často nás svazovala nervozita. Navíc pokud si vytvoříte šance a neproměníte je, dostáváte se do nepříjemné situace. Na konci zápasu s Běloruskem jsme to poznali na vlastní kůži.“
Neodešli jste třeba fyzicky?
„Naši hráči toho měli dost, ale stejně se to přelévalo nahoru dolů a měli jsme šance. Před osudovým rohem Bělorusové poslali dopředu brankáře: vsadili na jednu kartu a hráli vabank. Roh jsme vyřešili dobře, pak tam ale propadl balon, který se dostal k zakončujícímu hráči, a byl z toho gól.“
Máte za sebou první sraz v novém složení. Jak si tým sedá bez Patrika Schicka a Jakuba Jankta, kteří sice věkově spadají do jednadvacítky, ale už patří do reprezentačního áčka?
„Že tyhle dva nemáme? To je realita. Posunuli se výš a my si musíme poradit bez nich. Poctivě jsme se věnovali přípravě na Bělorusko a dali do toho maximum. Zúročení není takové, jaké jsme si představovali, ale já klukům věřím. Jsou na začátku, jsou mladí, a pokud setřesou nervozitu, můžeme se zlepšovat.“
