Messi vs. Maradona: génius proti duši lidu. Proč je Diego v Argentině víc?

Oba jsou argentinskými kapitány s desítkou na dresu. Oba s výjimečnou levačkou a geniálním fotbalovým myšlením. Zároveň jsou diametrálně odlišnými osobnostmi. S jinými životními osudy i náturou, která rozděluje pohled na dva nejlepší fotbalisty argentinské historie.

„Messi žil celou dobu ve stínu Diega Maradony,“ připomíná pro britský Daily Mail někdejší záložník Argentiny Ossie Ardiles, jenž byl součástí mistrovského celku z roku 1978. „Všichni viděli, jak jsou si fotbalově podobní a neustále je srovnávali. Jenže se velmi odlišují jako lidské osobnosti. Diego byl výbušný, charismatický, někdy až agresivní. Naopak Messi je většinou nesmělý a příliš toho nenamluví. Lidé touží po lídrovi, jakým je Maradona, Messi takovou personou nikdy nebyl,“ zdůrazňuje zásadní kontrast.

Diego Armando Maradona symbolizuje duši Argentiny. Zajímavě to popsal list El Gráfico Borocotó už v roce 1928, když se snažil popsat ideálního fotbalového hrdinu argentinského lidu:

„Jde o pichlavého ježka se špinavou tváří, hřívou kadeřavých vlasů bouřící se proti hřebenu. S inteligentníma, lehce podvodnýma, ale přesvědčivýma očima a jiskřivým pohledem. Naznačuje přidrzlý smích, jaký se mu v ústech plných malých zubů opotřebovaných tvrdým včerejším chlebem nedaří zcela vykouzlit. Jeho kalhoty jsou šité ze záplat, na sobě má vestu a argentinskými pruhy a mnoha dírami vyžranými od myší. Jeho kolena jsou pokryta strupy, chodí naboso nebo s botami, jejichž díry na špičkách naznačují, že už koply do mnoha míčů.“  

Naplněné proroctví

O zhruba 50 let později debutoval v argentinském dresu Diego Maradona. V šestnácti letech nebyl jen skvělým fotbalistou, ale splněním argentinského proroctví.

Sám se popisoval jako dítě „potreros“, tedy těch, co se fotbal učili na hliněných ušpiněných pláccích ve slumech. Maradonovi rodiče měli doma na zdi obrázky