PŘÍMO Z JAPONSKA - Zaznamenal poněkud diskutabilní úspěch – byl jediným střelcem Česka v zápase s Peru. A protože si jeho pokus cestu do brány Jihoameričanů nenašel, Tomáš Necid i jeho spoluhráči vyšli naprázdno. „Není to špatné. O našem umístění v turnaji se rozhodne v zápase s Japonskem,“ hledí do budoucnosti vytáhlý útočník.
Zápas? Ale kdepak. Pro Tomáše Necida bylo utkání s Peru spíš běžeckým tréninkem. V obklíčení přesily obránců a bez míče u kopaček víceméně pobíhal kolem vápna Peru. Přesto si, poněkud překvapivě, myslí, že to nemusel být špatný zápas.
Jste s výsledkem 0:0 proti Peru spokojený?
„No... (přemýšlí) Šli jsme do zápasu s tím, že chceme vyhrát. Bylo to 0:0... Je škoda, že jsme nezvítězili, ale bylo to tím, že jsme si vypracovávali moc málo šancí. Navíc proti nám byli soupeři, kteří nás přehrávali technicky, byli na tom dobře. My jsme se jim vyrovnali bojovností, myslím, že ten zápas nemusel být špatný.“
O technických a rychlostních dovednostech Peruánců mluvili i čeští obránci. V čem však bylo těžké hrát proti nim dopředu?
„To je složité říct teď hned po zápase. Musíme se na to podívat, rozebrat si, proč nám to dopředu tak nešlo. Jak říkám, jsou dobří technici, umějí si vyhovět jeden na jednoho, dva na jednoho nebo dva na dva. Pak dají přihrávku za naši obranu... V tom byli silnější než my.“
Říkal jste, že zápas nemusel být špatný. Jaký však byl pro vás? Do dvacáté minuty jste se sotva dotkl míče.
„Ale... Tak to někdy bývá, že se útočník v utkání pár minut nedotkne balonu. Bylo to pro nás vepředu těžší v tom, že jsme málo chodili do útočné fáze. Zůstávali jsme tam dva na čtyři nebo dva na pět, pak bylo těžké prosadit se tam.“
Potom jste po kontaktu se Santiagem Acasiatem na hranici vápna upadl. Chtěl jste penaltu?
„Faul to byl. Penalta ne, protože to bylo kousek před vápnem. Ale faul na mě to byl určitě.“
Připsal jste si v zápase jeden úspěch – jste jediným střelcem českého týmu na bránu...
„Tak to někdy bývá, takové zápasy, že tým vystřelí jednou za devadesát minut na bránu. Nějaké příležitosti jsme měli, ke konci někdo, snad David Lafata, vystřelil do boční sítě... Je pravda, že šance měli i oni. Škoda, chtěli jsme tohle utkání vyhrát.“
Říkáte, že jste se Peru vyrovnali v bojovnosti. Není to málo? Neměli byste takového soupeře přehrávat?
„Ale oni také neměli žádné tutovky...“
Nastřelili tyč.
„Nastřelili tyč... Hraje se na góly a prostě to bylo 0:0. Pro nás to není špatný výsledek, o umístění v turnaji se rozhodne v našem zápase s Japonskem.“
Celý zápas se hrál v silném větru. Byla to pro útočící hráče výhoda, nebo nevýhoda?
„Spíš nevýhoda. Když jsme hráli po větru, Čechíno (Petr Čech – pozn. red.) vykopl balon, letělo to až na jejich vápno a tam se to buď nějak odrazilo, nebo to chytil gólman...“
