NÁZOR EXPERTA - Byl to zápas, ve kterém čeští fotbalisté chtěli fanoušky přesvědčit, že dokáží hrát atraktivní fotbal. Že umí bojovat za národní znak jako mladší kolegové z devatenáctky. Místo toho byl k vidění upachtěný výkon bez náznaku kvality. „Holt pokračujeme v našich bídných výkonech. Moc to nevypadá na to, že bychom se zlepšili,“ glosoval Petr Mikolanda, útočník Viktorie Žižkov se zkušenostmi z Anglie.
Veřejnost uvěřila, že fotbalové „áčko“ umí zahrát pohledný fotbal, jakým se pyšnil výběr Jaroslava Hřebíka. Také o tom Michal Bílek se svými svěřenci několik dní fanoušky přesvědčovali.
Velkým optimistou byl i Petr Mikolanda. Tipoval vítězství, místo toho sledoval se zbytkem republiky ostudnou prohru, nejvyšší za posledních sedmnáct let. Češi naposledy prohráli 0:3 se Švýcarskem v roce 1994.
„Nečekal jsem to ani náhodou. Doufal jsem, že jeden gól dáme, ale když nemáme ani jednu pořádnou šanci… Je prostě špatně, jak to v současné době vedeme,“ kroutil hlavou žižkovský útočník, který nasál atmosféru v anglické Premier League.
Podle Mikolandy rozdíl mezi českým a norským výběrem spočíval v taktické vyzrálosti. „Naše mládež má výborné výsledky, protože má naběháno a její taktická vyspělost je na stejné úrovni jako u ostatních týmů. Jenže my v tomto stagnujeme, zatímco hráči ve zbytku Evropy se učí taktiku v pozdějším věku,“ tvrdí.
Hráči jen hledí a čekají, co ten druhý udělá
Na norské reprezentaci bylo vidět, s jakým elánem hráli. Byli běhaví, kombinovali v rychlosti a tlačili se do koncovky ve větším počtu hráčů. Tohle všechno Čechům chybělo.
„Abychom se srovnali s Evropou, tak musíme běhat, běhat, nabízet se a zase běhat. Prostě to, co vždycky českou reprezentaci zdobilo. Poslední dobou to tak nevypadá, vidíme hodně špatných věcí. Nejde to. A zatímco Norové mají z fotbalu radost, my se trápíme,“ všiml si Mikolanda.
A dodává příklad: „Plašil stojí u norského vápna s míčem a čtyři hráči na něj koukají zpovzdálí patnácti metrů. V cizích mančaftech se fotbalisté utrhnou a pomůžou si navzájem. Tady se jen hledí na to, co kdo udělá.“
Český tým navíc postrádá pohodu, v kabině nevládne příliš vlídná atmosféra. „Chybí nám lehkost, takový ten úsměv. Nedvěd, Poborák a spol. se při fotbale uměli usmát. Tady vidíte, že to tak není. Na mančaftu, který se na sebe neusměje, je něco špatně. Na trenérovi a zbytku skupiny je, aby to změnili,“ hlesl.
Mikolanda připomíná fakt, že český fotbal postrádá kvalitní hráče typu Nedvěda. „A bude trvat ještě dlouho, než si nějaké vychováme,“ podotýká. Přesto tohle není důvod k tomu podávat ustrašené výkony a vozit si domů výprasky jako 0:3 z Norska.
„Že nemáme kvalitní hráče, to ze dne na den nezměníme. Musíme zkrátka zlepšit pokoru od těch nejmenších a doufat, že do čtyř let vychováme kvalitní reprezentaci, která tu byla dřív. Teď tu takové individuality, které by dokázaly stmelit mužstvo, nemáme,“ řekl.
Ve Skotsku budou mít Češi problémy
Prý se pak nemůže český fanoušek divit, že reprezentace nepodává úchvatné výkony. „Od našich to byl stereotypní fotbal. Každá třetí přihrávka letěla pryč. Mezery v obraně byly obrovské, stopeři spolu nekomunikovali. Celá naše hra byla bídná,“ uvedl Mikolanda.
Především se divil nad tím, jak Češi nejenže nezvládali přechod do útoku, ale také přechod do obranné fáze. Po nepovedených šancích Pekharta a Vacka inkasovali během minuty gól. „Ke všemu byla ve vápně šestice českých hráčů, proti nim dva Norové. A stejně to stačilo na to, abychom inkasovali,“ naráží na druhý gól Norska.
Mikolanda má jasno v tom, že pokud Češi zopakují stejný výkon ve Skotsku, budou mít obrovské problémy. „Skoti samozřejmě nejsou Norové, ale na druhé straně jejich mentalita je důraz, důraz, důraz. To některým našim hráčům nevyhovuje. Osobně doufám, že vyhrajeme, ale jestli tři body nezískáme, bude to vážně zlé,“ zakončil.
