Rosickému vykat nebudu, říká reprezentační nováček Tecl
Krátce před sedmou mu v Larnace, kde byl s Plzní na soustředění, zazvonil budík. Popadl tašku, v hotelové restauraci do sebe „hodil“ muffin. Vzápětí Stanislav Tecl pádil na letiště v kyperské Nikósii, odkud vyrazil do Turecka, za velkou reprezentační výzvou. Večer už v Manise absolvoval trénink po boku Rosického a spol. „Jsem trošku nervózní, nevím, co mě přesně čeká,“ svěřil se útočník Plzně.
Ještě loni v květnu hrál druhou ligu, dnes v Turecku dostane šanci k premiérovému startu za národní tým. Dvacetimilionová zimní posila Plzně Stanislav Tecl letí v posledních měsících strmě vzhůru. „Ale hlavu v oblacích nemám,“ ujistil.
Prožíváte silně pozvánku mezi českou elitu?
„Kdo by to neprožíval, jsem za to hrozně šťastný. Musím přiznat, že jsem z toho i trošku nervózní, nevím, co mě tam přesně čeká.“
Zklidňuje vás, že v reprezentaci několik kluků znáte? Kromě kamaráda Matěje Vydry i spoluhráče z Plzně Limberského a Daridu.
„Znám se také s Láďou Krejčím a Theem Gebre Selassiem, který byl se mnou v Jihlavě. Doufám, že mě tam Limba (Limberský) s Vláďou Daridou nějak protáhnou, abych věděl, co a jak. Jsou to už oba stálice.“ (usměje se)
Zdá se vám o premiéře?
„Ne, já mám totiž hrozně tvrdé spaní. Když spím, tak spím.“
Někdo třeba přemítá, jak odpoví, když si například poprvé podá ruku s Rosickým.
„Vykat mu asi nebudu, to by nebyl dobrý začátek. (směje se) S Horvim (Horváth, kapitán Plzně) to bylo jiný, tam jsem trochu přemýšlel… Ne, dělám si srandu.“
Věříte, že se dostanete na hřiště?
„Každý kluk, co začíná s fotbalem, sní, že si jednou zahraje za reprezentaci a v nějakém zahraničním klubu. Pro mě je to tudíž splnění snu, věřím, že se dostanu na hřiště a že se prosadím. Ovšem i kdybych tam jel, jak se říká pouze na výlet, byl bych šťastný, že jsem se do nominace dostal. Beru to jako další velký krok v kariéře.“
V útoku můžete nastoupit po boku Matěje Vydry, s nímž jste hrál roky v Jihlavě. Myslíte, že by vám to spolu klapalo?
„Ano, hráli jsme spolu od dorostu, doufám, že jsme to nezapomněli, že bychom si vyhověli i teď.“
Kdo tehdy dával víc gólů?
„Asi jsem to ještě byl já, teď už mě Matěj předjíždí. (směje se) Mám ale vůči němu hendikep, mám na to míň zápasů než on.“
Je pro vás těžké vstřebat výkonnostní skok, který jste za poslední dobu urazil?
„Jde to rychle, ale možná je to takhle lepší, nemám čas nad tím moc přemýšlet. Teď si to víceméně užívám, nestresuju se tím.“
Hlava v oblacích vám nelítá?
„Doufám, že ne.“
Dokážete stoprocentně říct, že nezpychnete?
„To je těžké říct. (usměje se) Ovšem myslím, že odmala jsem vedený tak, abych se tomuhle vyhnul, doufám, že se mi to podaří.“
Rodiče vás drží při zemi?
„Jsou první, kteří mě uzemní. Poznal jsem na vlastní kůži, když naši vstávali v pět hodin do práce a vrátili se za dvanáct hodin. To je pro mě něco nepředstavitelného, hrozně si vážím, že můžu dělat to, co mě baví a ještě se tím živit.“
Zatím se tím očividně řídíte, v Plzni jste se adaptoval neuvěřitelně rychle.
„Musím to zaťukat. Tým je tu neskutečně kvalitní, je neuvěřitelné, co se tady hraje za fotbal. Jsem rád, že mi to tam padá, doufám, že v tom budu pokračovat.“
Nedávno jste prohlásil, že Plzeň předčila vaše očekávání. V čem?
„Nečekal jsem, že tu bude taková parta, každý se baví s každým, nikdo se na nikoho nepovyšuje, to je super. Neměl jsem problém sem zapadnout. Po fotbalové stránce ale překvapený nejsem, přece jen jsem proti Viktorii hrál, pocítil jsem to na vlastní kůži, kdy jsme s Jihlavou hráli osmdesát minut bez balonu, věděl jsem tedy moc dobře, do čeho jdu.“(směje se)
Je v Plzni snazší dostat se do šancí než v Jihlavě?
„V Plzni si vytvoříme za zápas víc šancí. Na druhou stranu, v Jihlavě jsem měl pozici, že tým pracoval na mě, ve Viktorii je to o něčem jiném.“
Neříkáte si, že je to někdy až moc ofenzivní, viz poslední výsledky v přípravě (3:3 s Levski Sofi a a 5:3 s Lokomotivem Moskva)?
„Pro mě je to dobrý. (usměje se) Myslím však, že by nevadilo nikomu, pokud bychom dávali soupeřům pět gólů a tři dostávali. To by se líbilo fanouškům i nám na hřišti.“
